NSS podpořil právo obětí trestného činu na peněžitou pomoc od státu

„Rozhodování Ministerstva spravedlnosti o přiznávání peněžité pomoci obětem trestných činů musí vycházet z principu subsidiarity, z principu reparace a také z principu „v pochybnostech ve prospěch oběti“. Zároveň je třeba § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů vykládat souběžně s jeho § 28 odst. 2, který výslovně pamatuje na oběti, u nichž bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto pravomocným rozsudkem“, uvedl k rozhodnutí soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek.

Oběť, které byla ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů způsobena v důsledku trestného činu těžká újma na zdraví a nedomůže se peněžité pomoci jinak (typicky přímo od pachatele), má proto tři možnosti: „Buď prokáže pouze tolik, že je obětí trestného činu a byla jí způsobena těžká újma na zdraví, a bude jí přiznána peněžitá pomoc v paušální částce 50 000 Kč. Nebo navíc ještě doloží prokázanou ztrátu na výdělku či prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které z titulu náhrady škody již obdržela, a obdrží peněžitou pomoc v této prokázané výši až do částky 200 000 Kč. Nebo konečně doloží, že pravomocným rozsudkem již bylo rozhodnuto o náhradě škody nebo nemajetkové újmy, a obdrží peněžitou pomoc v této pravomocně přiznané výši až do částky 200 000 Kč.“ Právě tato třetí možnost byla naplněna v případě žalobkyně a bylo úkolem Ministerstva spravedlnosti jí poskytnout peněžitou pomoc v této výši, která jí byla přiznána pravomocným trestním rozsudkem a zároveň odpovídala finančnímu stropu zakotvenému v § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů.

Informace k rozsudku ze dne 29. ledna 2019, sp. zn. 9 As 423/2018. Celý rozsudek zde.

Zdroj: Nejvyšší správní soud

Foto: Pixabay