Novela zákona o advokacii

Předmětem návrhu novely je zejména zavedení nových kárných opatření, jako je odejmutí knihy o prohlášení pravosti podpisu, dočasný zákaz správy cizího majetku, zavedení a úprava podmínek pro výkon funkce advokátního školitele spočívající v tříleté právní praxi a omezení počtu advokátních koncipientů na jednoho školitele a změna advokátních zkoušek.

Návrh novely zákona o advokacii byl projednáván na představenstvu opakovaně, o čemž byla advokátní veřejnost průběžně informována. Na listopadovém jednání představenstvo projednalo a schválilo návrh novely s tím, že si vyžádalo stanovisko kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise k bodu 13, který obsahuje novelu § 19 týkající se konfliktu zájmů, resp. tzv. informovaného souhlasu.

Podstatou tohoto bodu novely je zmocňovací ustanovení, které by umožnilo Komoře upravit stavovským předpisem případy, kdy by advokát nebyl povinen odmítnout poskytnutí právních služeb v případech uvedených v odst. 1 písm. a) až c), pokud s tím vysloví souhlas všechny osoby, jejichž práva a oprávněné zájmy mohou být jednáním advokáta dotčeny; to neplatí, jde-li o zastupování v řízení před soudy a jinými orgány.

Kontrolní rada na svém zasedání schválila návrh novelizace § 19 bez námitek. Kárná komise a odvolací kárná komise však nedospěly k jednotnému stanovisku s tím, že většina členů odvolací kárné komise považovala za přijatelnou změnu ustanovení pouze v rozsahu § 19 odst. 1 písm. c). Pokud jde o případy uvedené pod písmeny a) a b), nezaujala jednotný názor, když uvedla, že v těchto případech by případná dohoda zúčastněných patrně zakládala soulad ve vůli zúčastněných subjektů, a tudíž by se nejednalo o konflikt zájmů a problém by bylo možné řešit výkladem.

Názory na tuto otázku se v představenstvu, stejně jako v širší advokátní veřejnosti, zásadně liší podle toho, jakému typu praxe se jednotliví advokáti věnují. Advokáti, kteří vykonávají advokacii ve větších advokátních kancelářích, se s otázkou konfliktu zájmů střetávají především při obchodních transakcích v oblasti bankovního financování nebo fúzí a akvizic, kdy jejich klienty jsou velké obchodní společnosti. V těchto transakcích se potenciální konflikty zájmů vyskytují častěji a udělení tzv. informovaného souhlasu se jeví jako přijatelné řešení v řadě zahraničních jurisdikcí. Na druhou stranu pro advokáty, kteří se věnují převážně civilní sporové agendě, je možnost tzv. informovaného souhlasu v praxi těžko představitelná.

Vzhledem k rozdílným názorům byl nakonec na představenstvu přijat kompromisní protinávrh, podle kterého bude možnost udělení informovaného souhlasu omezena na případy uvedené v § 19 odst. 1 písm. c), tj. v případě, kdy advokát má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi informaci, která by mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit.

Mgr. Robert Němec, MBA, člen představenstva ČAK