Nejvyšší soud rozhodl, že zaměstnanec není oprávněn odborně hodnotit pokyny zaměstnavatele


autor: JUDr. Petr Veselý
publikováno: 01.04.2016

Ve věci zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnankyní, a to z následujících tří důvodů:

Zaměstnankyně s okamžitým zrušením nesouhlasila a jeho důvody napadla následujícími argumenty:

Soud prvního stupně dal ve všech bodech za pravdu zaměstnankyni. K prvnímu bodu pak sdělil, že plnění pracovních povinností je sice povinností zaměstnance, ale co se týče pokynů nadřízených, pak tyto pokyny mají vést k tomu, aby zaměstnavatel a lékárna dále prosperovali, nikoli k tomu, aby bylo zabráněno, aby se do lékárny dostalo zboží, které bylo dobře prodejné.

Odvolací soud dal pro změnu za pravdu ve všech bodech zaměstnavateli.

Nejvyšší soud pak se pak v rozhodnutí o dovolání takřka nevyjadřoval k druhému a třetímu bodu a věnoval se pouze bodu prvnímu. Svůj názor uzavřel tím, že žalobkyně „přes opakovaná upozornění“ zcela úmyslně opětovně porušila zcela jednoznačný zákaz zaměstnavatele vydaný v souladu s právními předpisy provádět hotovostní platby nad 1 000 Kč za hotové, a tím porušila jednu ze stěžejních povinností zaměstnance charakterizující pracovní poměr jako výkon závislé práce – plnit pokyny zaměstnavatele vydané v souladu s právními předpisy [§ 301 písm. a) zák. práce]. Je právně nerozhodné, jak sama žalobkyně hodnotila vydaný pokyn, neboť zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá. Již ze skutečnosti, že žalobkyně nebrala zřetel na předchozí pokyny zaměstnavatele a přesto dále jednala proti výslovnému příkazu nadřízených, je zřejmé, i s přihlédnutím k dalším dvěma vytýkaným porušením právních povinností, že po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr žalobkyně trval až do uplynutí výpovědní doby.

V souladu s názorem Nejvyššího soudu lze shrnout, že zaměstnanec není oprávněn hodnotit pokyny zaměstnavatele a odmítnout jejich plnění pro nerozumnost či nehospodárnost. Pokud zaměstnanec takový pokyn přes opakované písemné upozornění i nadále porušuje, závažnost prohřešku se tím rapidně zvyšuje. Takové jednání může to být považováno i za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a tak důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Autor je advokátem V Praze.