Ludvík David, Jana Bílková, Martina Podivínová: Přehled judikatury. Soudní ochrana člena spolku, církve a politické strany


autor: JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D.,
publikováno: 27.12.2012

Na konci roku 2011 vydalo v rámci své ediční řady „Přehledy judikatury“  nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a. s., přehled týkající se tentokrát soudní ochrany členů spolků, církví a politických stran. Byť se na první pohled může nastíněné téma jevit jako velmi okrajové, a to jak z hlediska zájmu právní vědy i praxe, tak i z hlediska svého úzkého zaměření, opak může být v tomto ohledu podle mého názoru pravdou. Aniž by bylo nezbytné pouštět se do hlubších úvah týkajících se stále větší „judicialiace“ společnosti, je nepochybné, že i v uvedené oblasti bude soudních sporů spíše přibývat, a to nejen vzhledem k poměrně významné organizovanosti české společnosti v rámci rozličných sdružení (především spolků, sportovních oddílů apod.).

Právním předpisům, jež upravují sdružování občanů v rámci výše nastíněných forem, je především společné to, že ustanovení týkající se vnitřních otázek jednotlivých sdružení jsou spíše obecnější a velmi stručná. K předchozímu konstatování však jistě není třeba přidávat jakýkoliv negativní povzdech. Je naopak velmi žádoucí, aby vnitřní spory v rámci jednotlivých sdružení byly řešeny primárně uvnitř takových sdružení, a to pomocí mechanismů uvnitř sdružení fungujících. Řízení před soudem v tomto ohledu nepochybně přestavuje až nejzazší formu řešení sporu například mezi členem sdružení a jeho orgány, což správně reflektuje též příslušná právní úprava.

Pokud však již vyvstane nutnost určitý spor řešit až soudní cestou, s ohledem na stručnou a nekazuistickou právní úpravu získává soudní judikatura, stejně jako v jiných obdobných oblastech práva, mnohem výraznější roli, a to nejen jakožto nezastupitelný výkladový „pomocník“ pro účastníky daných právních vztahů, ale v některých ohledech dokonce soudní judikatura de facto právo v dané oblasti dotváří.

Autoři předkládaného výběru – jinak předseda senátu Nejvyššího soudu (jehož zřejmě není třeba odborné veřejnosti blíže představovat) a asistentky soudců tamtéž – zvolili zcela logickou strukturu jejich díla. Přehled je tak členěn na tři hlavní samostatné části (1. „Soudní ochrana člena občanského sdružení“; 2. „Soudní ochrana ve vnitřních věcech církví a náboženských společností“; 3. „Soudní ochrana člena politické strany“), přičemž první část je s ohledem na svůj rozsah dále podrobněji strukturována, což čtenáři nepochybně přivítají. Popisovaný výběr judikatury je dále velmi vhodně doplněn přehledným rejstříkem právních předpisů i rejstříkem věcným. Nedílnou součástí daného výběru jsou též příslušné pasáže Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i některých relevantních právních předpisů (občanský soudní řád, zákony č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, č. 449/200  Sb., o myslivosti, č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, a č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích). Dalším pozitivem, které je třeba v případě uvedeného výběru judikatury vyzdvihnout, je uvozovací text na začátku každé z hlavních kapitol. Přestože jde o texty spíše stručné, vhodně čtenáře upozorňují na základní rysy jednotlivých judikátů v té které kapitole obsažených. Čtenář, který se v dané právní oblasti neorientuje zcela automaticky, tak má k dispozici minimálně několik zajímavých postřehů, které mu při vyhledávání a pochopení relevantní judikatury nepochybně pomohou. Výše uvedené pozitivní hodnocení lze ostatně vztáhnout i na vysvětlující poznámky, které se v publikaci objevují u podstatné části judikátů. Tyto poznámky nejen dovysvětlují odůvodnění uvedených rozhodnutí z pohledu autorů přehledu, ale dokonce upozorňují i na možná odlišná řešení určitého sporu či na úskalí učiněných právních závěrů. K obsahu uvozovacích textů či poznámek nepochybně lze vznést určité výhrady; osobně mám kupříkladu pochybnost o tom, zda je možno u komentářů textů soudních rozhodnutí pracovat s kategorií „věcné správnosti“ (uvozovací text na straně 11). Přes výše uvedené je ovšem nutno litovat, že nastíněné uvozovací texty i poznámky k jednotlivým judikátům nejsou standardní součástí všech výběrů judikatury v příslušné ediční řadě nakladatelství; nezbývá, než jen a jen doporučit jejich využití i ostatním autorům podobných výběrů.

Popisovaný přehled obsahuje 52 soudních rozhodnutí upravených do podoby judikátů, a to v zásadě ve standardizované podobě (tedy vedle označení příslušného rozhodnutí a zdroje, kde případně bylo publikováno, též uvedení aplikovaných ustanovení právních předpisů a tzv. právní věta). Velkou výhodou nepochybně je, že součástí výběru jsou jak rozhodnutí již publikovaná (ať již v „oficiálních“ sbírkách příslušných soudů či v jiné odborné literatuře), tak i rozhodnutí doposud z různých důvodů nepublikovaná. Z hlediska obsahu přehledu jednoznačně dominují judikáty z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu (především senátu 28 Cdo) a Ústavního soudu. Otázkou je, zda by výběru neprospělo kupříkladu obohacení o judikaturu ESLP, která s tématem přehledu souvisí. Rozhodnutí o rozsahu přehledu judikatury a tematické blízkosti jednotlivých judikátů je ovšem vždy na autorech.

JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., soudce Krajského soudu v Praze a odborný asistent na katedře správního práva Fakulty právnické ZČU v Plzni.

 

Můžete objednat ZDE.