Konference „Nové soukromé právo“ poprvé v Brně


publikováno: 12.10.2016

Brněnskou konferenci krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal advokát a bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který se ujal moderování celého konferenčního dne. 

Zleva moderátor Vladimír Jirousek, David Uhlíř, Markéta Selucká a Robert NěmecJako první vystoupil JUDr. David Uhlíř, ústavní soudce a bývalý místopředseda ČAK s přednáškou na téma Stát jako účastník občanskoprávních vztahů. Jeho příspěvek spočíval v zamyšlení nad otázkou, zda je stát právnickou osobou a zda obsah a ochrana  jeho vlastnického práva jsou stejné jako u jiných vlastníků. Kladl si otázky, zda má stát stejná práva jako lidé a může se dovolávat Listiny základních práv a svobod na ochranu svých majetkových práv vůči svým občanům, hovořil také o odpovědnosti státu v pozici vlastníka. Z pohledu ústavního soudce poukázal i na vývoj judikatury Ústavního soudu a zamýšlel se i nad tím, jaké je postavení subjektů jako je kupř. Česká advokátní komora, na které stát zčásti převedl svá  vrchnostenská oprávnění.   

Na něho navázala vystoupením nazvaným Odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 o. z. 

doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, která se odborně zaměřuje zejména na problematiku ochrany slabších kontraktačních stran v soukromoprávních vztazích, např. ochranu nájemce bytu či spotřebitele. V příspěvku pojednalao právech a povinnostech spotřebitele a podnikatele v případě, že spotřebitel odstoupí od spotřebitelské smlouvy dle ust. § 1829 a násl. o. z. (smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory a smlouvy uzavřené distančním způsobem). Zaměřila se zejména na otázky, zda je spotřebitel dostatečně chráněn, a dále jaké povinnosti spotřebitele a podnikatele zatěžují. Zmínila v této souvislosti, že lze již i u nás vysledovat trend, kdy odstoupení od smlouvy je mnohdy koncipováno nikoli jako sankce, ale jako jakýsi benefit pro spotřebitele, (pochopitelně jde na jedné straně o určitý marketingový tah, zároveň to představuje jisté povinnosti a zátěž pro obchodníka). Tato možnost vrátit zboží, což se označuje jako „citrónové právo“ se obchodníkům mnohdy zajídá, ale spotřebitel je díky němu chráněn proti koupím „zajíců v pytli“, což je u nákupu online častým rizikem. Neopomenula ani otázku, zda byla směrnice o právech spotřebitelů bezvadně transponována a zda lze případnou nesprávnou transpozici odstranit výkladem v souladu s právem EU a judikaturou Soudního dvora EU.

Mgr. Robert Němec, LL.M., advokát a místopředseda ČAK, se ve svém vystoupení věnoval tématu Praktické dopady o. z. do oblasti úvěrového financování a zajištění – představa versus realita. Pro fungování ekonomiky, ať vnitřní nebo mezinárodní, je podle jeho slov potřebný kvalitní právní základ, a v oblasti úvěrového financování a zajištění jde o témaobzvlášť důležité. Ve svém vystoupení se tak zaměřil na pojem úvěru jako základního nástroje dluhového financování, jeho úpravu v občanském zákoníku, přičemž upozornil na novou terminologii, ale zmínil i možnost dispozitivní úpravy a standarty LMA, ČBA a další. Neopomenul ani na otázky týkající se čerpání a splácení úvěru, zejména pak otázku předčasného splácení, a v této souvislosti také promluvil o jednotlivých typech úvěrů, jako je úvěr kontokorentní, revolvingový a další. Dále se věnoval pravidlům kapitálové přiměřenosti bank, zejména pak směrnici Basel II a novince ‒ správci zajištění, kdy lze zajištění poskytnout věřiteli nebo ve prospěch věřitele. V závěru pak hovořil o finanční záruce a zástavě jako pojmu i problémech v praxi.


 

Druhý dopolední blok přednášek zahájil doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., přední český civilista a autor velkého komentáře k občanskému zákoníku, který se tentokrát zaměřil na Vybrané problémy odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků. Ve svém příspěvkuse prvně zabýval vymezením dopravního prostředku, s jehož provozem je spojena přísná odpovědnost podle § 2927 an. o. z. Zejména jde o formulaci pojmových znaků vozidla, neboť zde došlo ke změně oproti předchozí právní úpravě, když se již nevyžaduje, aby vozidlo mělo motorový pohon. Zmínil dřívější problémy s výkladem pojmu „dopravní prostředek“ a vyvolal místy i pobavenou reakci ohledně problematických případů toho, co bylo a nebylo považováno za dopravní prostředek: výtah, eskalátor, páter noster, kůň, kolečkové brusle, lyže, pohyblivý chodník a další. Samostatný prostor byl pak věnován problematice liberace z této odpovědnosti. Při srovnání české praxe s příbuznými právními řády lze pozorovat, že možnost zproštění se odpovědnosti není dostatečně reflektována. Příspěvek se zaměřil ale i na velmi nejasné vymezení provozu dopravy a zejména provozní oblasti, která k němu náleží. Tato otázka se stala velmi aktuální kromě jiného oddělením provozu železniční infrastruktury a provozu drážních vozidel.

DZleva moderátor Vladimír Jirousek, Filip Melzer, Petr Tégl, Daniela Kovářová a Petr Lavickýalší významný civilista, JUDr. Petr Tégl, Ph.D., se pak zaměřil na Osud nájmu věci, k níž existuje jiné majetkové právo. Obsahem příspěvku bylo, jak již název samotný napovídá, zkoumání osudu nájmu k věci, k níž má jiná osoba některé majetkové právo. V příspěvku se Petr Tégl zabýval zejména koexistencí nájmu a vlastnického práva při změně vlastníka, nájmu a věcného práva k věci cizí a konečně nájmu a jiného obligačního práva. Upozornil také na zvláštní povahu nájmu jako práva sice obligačního (tj. relativního), které však má jisté aspekty práv absolutních. Tato specifika činí z nájmu v jistých ohledech právo, které je dokonce chráněno lépe než věcná práva k věci cizí. Zejména upozornil na fakt, že nový vlastník je vázán nájmem, a tudíž neplatí, že „koupě ruší nájem“, což podle jeho slov představuje velmi širokou ochranu nájemce dle občanského zákoníku.

Jako další vystoupila JUDr. Daniela Kovářová,advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů, která se zaměřila na problematiku označenou jako Právo na stejnou životní úroveň, které je dle jejích slov prozatím ne tak frekventované, avšak velice zajímavé téma. Jak zdůraznila, právo na stejnou životní úroveň požaduje soukromé právo pro manžele, právo podílet se na životní úrovni rodičů mají jejich děti. Ptala se, co to ale vlastně životní úroveň je a jak se zjišťuje, co ji ovlivňuje a co v praktickém životě znamená, že má být stejná, a zda skutečně víme, co porovnáváme, a jak porovnat blahobyt a sebekázeň či skromnost. To vše se snažila ve svém čase objasnit a uvedla i několik v této oblasti relevantních soudních rozhodnutí (III. ÚS 511/05, I. Ú 527/06, II. ÚS 825/16 a IV. ÚS 650/15).

Dopolední část konference pak svým vynikajícím vystoupením zakončil odborník na soukromé právo, pedagog na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, JUDr. Petr Lavický, Ph.D., který svou přednášku nazval Flexibilní důkazní břemeno? Podle jeho slov by rozdělení rizika důkazní nouze mezi procesní strany nemělo být ponecháno případ od případu na soudcovském uvážení, ale vzhledem k principům předvídatelnosti a rovnosti by mělo být obecně upraveno právními normami. Nové soukromé právo přináší v § 4 odst. 1, § 52 odst. 2 a § 90 odst. 1 a 2 z. o. k. ustanovení, která sice ukládají obecně důkazní břemeno jedné straně, avšak zároveň umožňují soudu, aby  v případě, „že to po ní nelze spravedlivě požadovat“, byl zatížen důkazním břemenem její odpůrce. Předmětem jeho příspěvku tak bylo posouzení, do jaké míry jsou tato ustanovení v souladu s požadavkem na normativní úpravu dělení důkazního břemena, popř. jak je interpretovat.


 

Zleva moderátor Vladimír Jirousek, Monika Novotná, Bohumil Havel a Michal Žižlavský

Odpolední blok zahájila přednáškaadvokátky JUDr. Moniky Novotné, která se věnovala tématu Rozhodování o neplatnosti usnesení orgánu obchodní korporace v intencích základních zásad soukromého práva. Na úvod zopakovala a zdůraznila, že nový občanský zákoník je postaven na základních zásadách soukromého práva, mezi které patří zásada pacta sunt servanda, tedy zásada, podle níž nelze nikomu odepřít, co mu po právu náleží, zásada povinnosti poctivého jednání v právním styku apod. Ve světle těchto zásad by dle jejího názoru mělo být interpretováno i porušení závazků akcionáře, jak bude hlasovat na valné hromadě, vyplývající z dohody akcionářů o výkonu hlasovacích práv. Jednání akcionáře, který poruší akcionářskou smlouvu, by nemělo požívat právní ochrany a mělo by vést k vyslovení neplatnosti přijatého usnesení valné hromady. Prozatím je soudní praxe odlišná. Doktorka Novotná tak svým příspěvkem cílila na vyvolání odborné diskuse na toto téma s úmyslem zamezit poskytování právní ochrany nepoctivému jednání akcionáře porušujícímu smluvní závazek.

Na otázku Co dělat, když se blížím úpadku? se zaměřil ve své přednášcehlavní autor nového zákona o obchodních korporacích doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. Podle něho je úpadek často konečně obdobím původního aranžmá podnikání dlužníka, protože správy se ujímá buď insolvenční správce, nebo výrazněji věřitelé. Období, které úpadku předchází, však může být obdobím, kdy je možné podnikání ještě sanovat, nalézt dohody pro budoucí řešení nebo se předpřipravit na navazující insolvenční řízení. V příspěvku docent Havel sledoval nejen judikatorní posun ve věci zjišťování úpadku, ale také možnosti předinsolvenčních neformálních vyjednávání s významnými věřiteli (standstill apod.) a jejich rizika (neúčinnost, neplatnost). Při propojení korporačního a koncernového práva navíc, podle jeho slov, zjistíme, že právo předpokládá také možné koncernové sanace, které mohou úpadku zabránit. Zdůraznil však, že vždy je nicméně při hledání řešení třeba dbát pravidla férovosti, aby nedocházelo ke zvýhodnění nebo poškození věřitelů, k aktivaci pravidel o ručení vlivné osoby nebo k porušování péče řádného hospodáře.

Člen představenstva ČAK, advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením JUDr. Michal Žižlavský, pak pohovořil ve svém vystoupenínazvaném Změny v oblasti úpadku korporací, novela insolvenčního zákona o tom, jaké změny nás čekají v oblasti úpadku korporací. Poslanecká sněmovna aktuálně projednává obsáhlou novelu insolvenčního zákona sněmovní tisk 785/0, který prošel prvním čtením a nyní se čeká na projednání v čtení druhém. Tato novela mění nastavená pravidla, a to mnohdy zásadním způsobem. To, co bylo dříve možné jako záchrana korporace ve skupině, bude například v případě přijetí novely zakázáno jako koncernový únos. Dále pak zmínil problém „insolvenční turistiky“, otázky kolem úpravy pravomoci nepříslušného soudu a dotkl se i problémů kolem výměny správců, agendy odvolaného správce a jeho statutu. V závěru své přednášky se zmínil i o vývoji úpravy věřitelů se střetem zájmů.


 

Zleva moderátor Vladimír Jirousek, Martin Maisner, Jan Pavlok, Nikola Pavlová

Poslední blok pak otevřel svou přednáškou Výzvy digitálního věku v advokacii advokát a přední odborník v oblasti práva informačních technologií JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. Ten, jak na úvod uvedl, z pozice „rolníka na poli práva“ přednesl publiku své zkušenosti a poznatky s digitalizací advokacie, ale bohužel jen málo judikatury, která prakticky ani neexistuje. Digitální věk jako zatím nedefinovaný pojem lze alespoň charakterizovat pojmy jako vliv technologií, změna mapy světa, nové typy klientů, nové vnímání času a nové obchodní modely. O vlivu technologií pak lze říci, že jsou všudypřítomné, samozřejmé, ale jen částečně regulované a jen částečně bezpečné, avšak dnes již zcela nezbytné. Pokusy o právní regulaci zde jsou, ale bohužel nikdy nemůžou samotné technologie předběhnout, regulace tak přichází vždy až po nastalém problému. Zmínil i otázky týkající se zahraničního obchodu v dnešní online době, která klade větší nároky na obezřetnost a bedlivější zvážení všech rizik s obchodem s cizinou souvisejících (typicky online nákup zboží z Číny). Upozornil ale přítomné advokáty a další zástupce právnické veřejnosti i na fakt, že v budoucnu se jen těžko ubráníme takovým „utopiím“ jako e-shop s advokátními službami, mobilní aplikace na sepsání smluv a žalob, aplikace srovnávající služby advokátů a jiné online služby nabízející právní služby. Neopomněl v této souvislosti zmínit rizika spojené s mlčenlivostí advokáta a ochranou advokátního trhu, integrity, pověsti a etiky.

Advokát a další odborník na IT, JUDr. Jan Pavlok, se pak zaměřil na téma Odpovědnosti za škodu v prostředí služeb informační společnosti. Podle jeho slov lze jen očekávat, že spory v oblasti informačních technologií budou narůstat a je třeba se na tento stav připravit. Věnoval se tak otázkám pojmu služby informační společnosti se zaměřením na služby dle § 5 ZSIS a samostatným problémům odpovědnosti za škodu. 

Tečku za konferencí pak udělalaIng. Nikola Pavlová ze společnostiCloud4com, která přednesla praktický příspěvek Výhody cloudového úložiště. Ve svém vystoupení se věnovala tématu virtuálního privátního datového centra (vPDC) a cloud computingu, který je dnes jedním z nejskloňovanějších pojmů v oblasti informačních technologií.


 

Brněnská konference byla svým obsazením a přednesenými tématy velice přínosná a již nyní se můžeme těšit na pokračování v Praze dne 22. listopadu 2016 – přihlásit se lze ZDE.

Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR za podporu a pomoc.

 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto Igor Zehl