Konference EWLA k odškodňování újmy 2017


autor: Mgr. Jitka Boudná
publikováno: 06.11.2017

V prvním dopoledním bloku konference vystoupila Mgr. Martina Grochová, asistentka Ústavního soudu ČR z kanceláře JUDr. Kateřiny Šimáčkové, která se věnovala v úvodu svého příspěvku úpravě odškodňování státem. Přitom shrnula, že pro rozhodnutí o újmě a její náhradě je příslušný zejména obecný soud účastníka a při následném přezkumu Ústavním soudem jsou rozhodná tři kritéria: (i) řádné odůvodnění odškodnění (I. ÚS 3016/11), (ii) zohlednění všech relevantních okolností (I. ÚS 4227/12) a (iii) přiměřenost výše zadostiučinění smyslu a účelu právní úpravy (I. ÚS 3016/11, III. ÚS 1320/10). V druhé části svého příspěvku se věnovala významným rozhodnutím Ústavního soudu v oblasti odškodňování, kdy zdůraznila, že dle ÚS je třeba stanovit náhradu újmy za každý jednotlivý zásah zvlášť. Zmíněn byl případ nezákonného odebrání nezletilého dítěte z péče matky 3 dny po porodu, rozhodnutí ÚS o průtazích v řízení o povolení k pobytu u nezletilého, kdy ÚS konstatoval, že nároky nezletilých musí být zaručeny minimálně ve stejném rozsahu jako u dospělých. Dalšími zmíněnými rozhodnutími byla rozhodnutí o odškodnění nepřiměřené délky řízení, o nároku tlumočníka na tlumočení, nebo ohledně možnosti přiznání nákladů ve správním řízení.

Předseda Komory soudních znalců, Ing. Vladimír Vácha, se věnoval se tématu znalců a znaleckých posudků a shrnul některé současné problémy v oblasti znalectví. Konstatoval zejména úbytek kvalitních a zkušených znalců kvůli zvýšení průměrného věku znalců a nelákavých stávajících podmínek tohoto oboru. Dalším zmíněným problémem, se kterým se znalci často potýkají, je pozdní placení znalečného ze strany soudu, přičemž evidují jako dosavadní rekord zaplacení znalečného po 11 letech od výkonu úkonů. Nakonec se Ing. Vácha věnoval krátce nové právní úpravě znalců.

Posledním příspěvkem prvního bloku bylo téma „Evoluce či revoluce v odčiňování újmy?“, které uvedl doc. JUDr., PhDr. David Elischer, Ph.D., působící na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém příspěvku se věnoval několika otázkám, které zákonná úprava odškodňování vyvolává a na něž dosud ani judikatura nepřinesla jasnou odpověď. Jedním ze zamyšlení byla otázka formy zavinění v souvislosti s odškodňováním podle nového občanského zákoníku, kde již mezi různými formami rozlišuje německá a rakouská judikatura. Dále se věnoval otázce diskriminace ve smyslu několika paralelně existujících předpisů k posouzení odškodného a jeho výše, nebo duální kauzalitě v NOZ.

Po přestávce zahájil druhý blok Mgr. Petr Kausta, advokát, který se věnoval zejména §§ 2958 a 2959 NOZ. Vylíčil své praktické zkušenosti z praxe v oblasti odškodňování nemajetkové újmy, zmínil zejména problém předvídatelnosti rozhodnutí v souladu s § 13 NOZ, zdrženlivost soudů v hledání spravedlivé výše odškodnění v nalézacím řízení a vyčkávání soudů na rozhodnutí NS ČR. Poukázal na problematiku odklonu v trestním řízení podle §§ 307 a 309 ve spojení s § 43 tr. ř., kdy není jednoznačné, co je míněno onou částkou nad rámec odškodnění, tedy zda jde o dar, platbu za škodu či újmu a s tím spojené riziko nejistoty. Zmíněna byla i problematika soudního poplatku u žalob na pojistné plnění. Poukázal dále na problematiku vypracovávání posudku znalci dle metodiky nejvyššího soudu, kdy hrozí pouhé mechanické vypočtení podle počítačového programu, nikoli skutečné zhodnocení případů podle veškerých individuálních relevantních skutečností. K § 2958 NOZ uvedl, že náplní jiné nemajetkové újmy je zejména život, zdraví, čas, svoboda a štěstí. Mezi účastníky vyvolala diskuzi otázka hodnoty času, tedy jakým způsobem lze odškodnit čas, po který je člověk nesvoboden (např. při pobytu v nemocnici), načež z pléna zazněly názory jako 1 500 Kč za den strávený ve vazbě nebo částka 16 000 Kč při odškodnění za zpoždění letu.

Mgr. Renáta Zbranková, LL.M., ze Svazu průmyslu a dopravy ČR pohovořila o připravovaném věcném záměru Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Po krátkém shrnutí současné úpravy, kdy se v současnosti soudní spory řídí podle o. s. ř. s tím, že náhrady jsou v 90 % případech vypláceny přímo zaměstnancům. Nově je zamýšleno změnit odškodňování v pracovním právu zejména v procesní rovině, přičemž se uvažují 3 možné varianty. Hlavní změna by spočívala ve výplatě odškodnění vůči zaměstnanci, kterou by prováděl již jen výhradně zaměstnavatel a ČSSZ by následně toto odškodnění refundovala zaměstnavateli. Z toho však vyplývají možná rizika a určité nejasnosti, zejména v případě rozdílného názoru zaměstnavatele a ČSSZ na výši odškodnění. Dále by zde byla v případě sporu různá řízení, a to řízení dle o. s. ř. mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a dále řízení správní mezi zaměstnavatelem a ČSSZ, nebo namísto posledně jmenovaného by přicházelo v úvahu řízení podle hlavy III. o. s. ř. a paralelně podle hlavy V. o. s. ř., a z toho vyplývající otázka dodržení zásady ne bis in idem.

Konferenci uzavřela svou přednáškou JUDr. Marie Cilínková, která odkázala na možná rizika v souvislosti s aplikací §§ 243d odst. b) o. s. ř., který umožňuje Nejvyššímu soudu ČR, aby vstoupil do rozhodnutí a rozhodl bez vyrozumění účastníků. JUDr. Cilínková provedla posluchače úpravou náhrady újmy v několika evropských zemích, přitom zdůraznila výši odškodňování újmy, které jednotlivé evropské právní úpravy umožňují. Poukázala také mýtus dlouho omílaného konstatování, že konečně máme nový občanský zákoník a konečně lze odškodnit skutečně vše.

Konferencí prováděla JUDr. Klára Kořínková Ph.D., která kromě milého uvedení všech hostů a věcných vstupů avizovala konání 3. ročníku konference o odškodňování újmy v příštím roce, která se bude konat 5. října 2018 za opětovné přítomnosti zástupců různých profesí.

Autorka pracuje jako advokátní koncipientka.