oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Klíč k soudní síni (druhé, aktualizované vydání)

autor: JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Libor Vávra, JUDr. Petr Meduna, Mgr. Kryštof Janek, JUDr. Karel Havlíček
publikováno: 04.01.2019

II.3. Předpoklady pro výkon povolání

Jaromír Jirsa, Libor Vávra 

Jaké jsou právní předpoklady pro výkon soudcovského mandátu? Současný zákon o soudech soudcích (zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/, ve znění pozdějších předpisů) stanoví v § 60 ty nejdůležitější z nich: 

(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen „občan“), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu. 

(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen. 

(3) Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. 

(4) Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím stanoví zvláštní právní předpisy.

(5) Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního soudu alespoň po dobu 2 let.

II.3.1. Právní předpoklady pro výkon soudcovského povolání

Jaromír Jirsa

Mezi zákonné předpoklady pro výkon soudcovského povolání tedy patří státní občanství, způsobilost k právním úkonům (plná svéprávnost), bezúhonnost, dosažení věkové hranice, příslušné vysokoškolské vzdělání, souhlas s ustanovením do funkce, ale také potřebná míra zkušeností a morální vyspělost.

Podle § 63 zákona o soudech a soudcích jmenuje soudce prezident republiky. Ne vždy byli soudci v České republice jmenováni, a možná by bylo vhodné ohlédnout se do historie:

Jmenováni prezidentem republiky jsou všichni soudci od okamžiku vzniku České republiky, tedy od 1. 1. 1993. Od účinnosti předchůdce současného zákona o soudech a soudcích do 1. 1. 1993 byli prezidentem jmenováni pouze soudci Nejvyššího soudu ČSFR a jmenování soudcem tohoto soudu nabylo účinnosti teprve schválením oběma sněmovnami tehdejšího Federálního shromáždění. Způsob ustanovení ostatních soudců jednotlivých republik upravoval zákon tak, že soudce nejvyššího soudu republiky a ostatních soudů republik jmenovalo předsednictvo příslušné národní rady na návrh vlády té které republiky.

V době nesvobody bylo ustanovování soudců do funkce upraveno několika zákony. Podle posledního, zrušeného právě zákonem o soudech a soudcích č. 335/1991 Sb., byli soudci Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů voleni na dobu čtyř let. Předpoklady pro volbu, a tedy pro vznik soudcovského mandátu, upravoval zákon takto: Soudcem může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který je politicky a odborně vyspělý, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů a v den volby dosáhl věku 21 let; jde-li o soudce z povolání, musí v den volby dosáhnout věku 23 let a mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání. Jak je vidět, pro výkon soudcovského povolání byla důležitá nikoliv nezávislost, ale politická vyspělost.

Na tomto místě odcitujme J. Rubeše z článku, který vyšel začátkem 90. let: „Dnes pro nezávislé rozhodování jsou vytvářeny právní i morální předpoklady a hmotné podmínky. Tak v čl. 112 ústavního zákona č. 326/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, stojí psáno, že soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem a že soudci a přísedící jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jsou povinni rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Zákon o organizaci soudů (zák. č. 335/1991 Sb.) pak ještě dodává, že soudci jsou povinni rozhodovat bez průtahů a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Hmotné odměňování (článek byl napsán ještě před podstatným zvýšením soudcovských platů zákonem č. 236/1995 Sb. – pozn. aut.) bylo upraveno tak, jak se soudcům v dřívější době ani nesnilo.“

Soudci soudů jednotlivých stupňů byli před rokem 1989 voleni různě, pro volby soudců okresních soudů platila stejná pravidla jako pro volby do okresních národních výborů, soudce krajských soudů volil příslušný krajský národní výbor, soudce Nejvyššího soudu Národní shromáždění, soudce Nejvyššího soudu Československé republiky volilo Federální shromáždění.

Doporučení: Soudce by si měl vážit každého dne výkonu své funkce, toho, že je nezávislý a může rozhodovat jen podle svědomí a zákona – ještě nedávno to nebylo zdaleka samozřejmé.

Ukázka z knihy Klíč k soudní síni (608 stran, ISBN 978-80-7598-190-5, Praha 2018), kterou lze zakoupit v nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a. s.