K procesní (ne)způsobilosti důkazů získaných před podáním kárného návrhu

V otázce namítaného zásahu do svobody projevu se Ústavní soud plně ztotožňuje se závěry kárného soudu a konstatuje, že porušení tohoto stěžovatelova práva neshledal. Jestliže stěžovatel daný e-mail osobám přeposlal (mezi těmito osobami figurovalo i několik představitelů českých médií), a to bez jakéhokoliv vlastního komentáře, v některých případech i na pracovní adresu, musel si být za této situace naprosto vědom toho, že obsah předmětné e-mailové zprávy se může dostat na veřejnost, přičemž jako odesílatel zprávy bude ztotožněn právě stěžovatel. Z tohoto pohledu tedy není možné na tuto e-mailovou korespondenci nahlížet jako na čistě soukromou, byť k přeposlání došlo ze soukromé adresy stěžovatele. Stěžovatel se tak dopustil narušení soudcovské důstojnosti minimálně u osob, kterým tento e-mail přeposlal. Zároveň mohl zasáhnout i do osobnostních práv politiků, jichž se difamační obsah zprávy týkal.      

Ústavní soud konstatuje, že samotný postup kárného žalobce ani předsedy Okresního soudu v Teplicích, kterým se po stěžovateli dožadovali vysvětlení celé věci, nezákonný nebyl. Přípis stěžovatele ze dne 23. 10. 2014, kterým na tento dotaz odpověděl, tedy ještě předtím, než mu byl doručen kárný návrh, však neměl být v řízení před kárným soudem vůbec proveden, protože důkaz získaný v této fázi - ještě před zahájením vlastního kárného řízení - nelze použít. Ústavní soud ale dospěl k závěru, že toto pochybení soudu v kontextu projednávané věci nemá ústavněprávní rozměr. Stěžovatel skutečnost, kterou nezpůsobilý důkaz prokazoval, explicitně nikdy nepopřel, což je prokazatelné zejména z jeho vyjádření ke kárnému návrhu a ze samotného průběhu ústního jednání před kárným soudem. Z tohoto důvodu by kasace napadeného rozhodnutí byla pouze formalistickým a neúčelným postupem, který by v konečném důsledku neměl vliv na výsledek řízení ve věci stěžovatele, tj. na meritorní rozhodnutí kárného senátu. 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2490/15 je dostupný  zde.

Zdroj: Ústavní soud