JUDr. Jiří Doležílek: Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních. Vznik, změna a skončení

Predikce toho, co soudy ve skutečnosti udělají a nic více, to je podle mne právo. Tato teze O.W.Holmese, Jr., představitele amerického právního realismu, nahlíženo zejména z hlediska aplikační praxe, se zdá být mj. i v kontextu intenzity legislativních změn plně určující i pro zdejší právní prostředí, pracovněprávní legislativu nevyjímaje. Moderní právník, který chce ve své profesi úspěšně obstát, si nevystačí se studiem právních předpisů, neboť litera zákona zpravidla nabízí více možných řešení a výběr mezi nimi, který staví na intuici, vlastní představě spravedlnosti, citu atp., není povětšinou nepodobný věštění z křišťálové koule. Moderní právník musí hledat smysl a účel právní regulace za pomoci všech pramenů, které mu jsou k dispozici, přičemž s ohledem na význam moci soudní, jejímž účelem je závazně určovat poměry stran a nalézat mezi nimi právo, je to právě judikatura vysokých a mezinárodních soudů, k níž by se měl obrátit na prvém místě. Jedině tak může s jistou mírou pravděpodobnosti určit, na čí straně je právo a zejména, pokud bude sporná otázka předložena soudu, jak o ní soud pravděpodobně rozhodne.      

Uvedené se v oblasti pracovního práva opakovaně potvrzuje kupříkladu v souvislosti s otázkou intenzity porušení pracovní kázně a platnosti skončení pracovního poměru v důsledku porušení pracovní kázně. Zde se Nejvyšší soud České republiky ustálil na tezi, že jak v případě práva skončit pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí, tak v případě práva skončit se zaměstnancem pracovní poměr okamžitým zrušením pro porušení pracovní kázně se jedná o právní normy s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normy, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

Již třetí vydání mimořádně kvalitní sbírky judikatury ve věcech pracovněprávních, která plně snese srovnání se zahraničními publikacemi tohoto typu, opětovně sestavil jeden z nepovolanějších, soudce Nejvyššího soudu České republiky a dříve mnohaletý předseda Krajského soudu v Ostravě, Jiří Doležílek. Zařazená, přehledně členěná, intuitivně a logicky uspořádaná judikatura jak Nejvyššího soudu České republiky, tak v případě stěžejních rozhodnutí i soudů nižších instancí (Vrchního soudu v Praze jakož i krajských soudů), je zaměřena zejména na jednotlivé zásadní aspekty vzniku, změny a skončení pracovního poměru, včetně otázek, které v aplikační praxi působí opakovaně problémy. Třetí vydání sbírky reaguje na rekodifikaci soukromého práva a související změny v zákoníku práce. Oproti předchozímu vydání tak byla vypuštěna rozhodnutí, která pozbyla v důsledku rekodifikace a souvisejících změn pracovněprávní legislativy relevanci. Naopak byla doplněna řada rozhodnutí, která byla v mezičase vynesena.

Publikace plně naplňuje očekávání, které do ní čtenář s ohledem na jméno uspořadatele, který pravidelně zasedá v senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu České republiky, jenž rozhoduje pracovněprávní spory, vkládá.

Z uvedeného se jasně nabízí, že pro studenta, personalistu, podnikového právníka, soudce nižšího soudu, který pravidelně pracovněprávní věci nesoudí, nebo advokáta, má-li dotyčný zájem skutečně poznat obsah příslušné pracovněprávní legislativy a s relativní mírou jistoty určit řešení konkrétní situace po právu, by měl být přehled judikatury ve věcech pracovněprávních sestavený Jiřím Doležílkem jedním z prvních pramenů, v němž bude hledat odpovědi na své otázky.

Koupit lze ZDE.