Jan Hejda a kolektiv: Zákon o obchodních korporacích - Výklad jednotlivých ustanovení včetne jejich návaznosti na české a evropské předpisy

 Na trhu se v posledních měsících obje­vilo několik publikací reagujících na po­ptávku po informacích o novém zákoně o obchodních korporacích (dále též „ZOK“). Jedna z nich vznikla v autorském kolektivu pod vedením Jana Hejdy a vydána byla v nakladatelství Linde Pra­ha, a. s. Autoři zvolili srozumitelnou for­mu poznámkového vydání k jednotlivým paragrafům zákona, přičemž se snaží upozornit vždy na to nejdůležitější a po­dat pomocnou ruku při orientaci v nové právní úpravě. 

Je znát, že vedoucím autorského kolek­tivu je Jan Hejda, zkušený advokát, který se ve své praxi věnuje především korporačnímu právu (na toto téma publikoval již několik monografií a odborných sta­tí). Má též akademické zkušenosti a byl vždy velmi blízko rekodifikačním pracím, neboť působil jako tajemník rekodifikační komise. Autorský tým kromě něho čí­tá další čtyři členy - Zdeňka Čápa, Pet­ra Jahelku, Lucii Noskovou a Veroniku Vaněčkovou. Pro publikaci je tento úzký tým výhodou, neboť se daří držet jednot­nou linku a ráz celé knihy, což je jistě zá­sluha dobré redakční práce Jana Hejdy.

Po seznámení s touto publikací mu­sím uvést, že plní svoji roli, kterou jí při­suzují sami autoři v předmluvě: slouží pro základní orientaci v problematice zákona o obchodních korporacích. Je rozhodně silnější v těch pasážích, kte­ré navazují na dosavadní právní úpra­vu, tam je znát zkušenost a rutina au­torů (vždyť mezi nimi převažují zběhlí praktici). Naopak tam, kde zákon o ob­chodních korporacích přináší zcela no­vé koncepty, jsou autoři spíše opatrní a jejich poznámky zřídka překračují li­mity důvodové zprávy (čest výjimkám).

Je zřejmé, že zvolený formát knížky nedává prostor k širokému komentáři a postihnutí všech vazeb. Ale to pouče­ný uživatel od takové publikace snad ani neočekává. Autoři se nepouštějí do po­drobných výkladů, proto se třeba u § 51 ZOK dočteme základní charakteristiku pravidla podnikatelského úsudku, ale již se zde nerozvádí, co vše lze zařadit pod pojem podnikatelské rozhodování, ane­bo se v poznámce ke stejnému ustanove­ní dočteme o vyžádaných pokynech čle­na statutárního orgánu k obchodnímu vedení, ale již ne o tom, jak by taková žádost měla vypadat, aby bylo učiněno zadost povinnosti jednat s péčí řádné­ho hospodáře.

Kladem představované publikace je rozhodně její přehlednost. Každý jistě ocení, že jsou u všech paragrafů vždy uvedena související ustanovení (záko­na o obchodních korporacích i občan­ského zákoníku) a rovněž odpovídající pravidla zrušeného obchodního zákoní­ku. Osobně mne trochu mrzí, že auto­ři častěji neupozorňují na použitelnou judikaturu nebo naopak na judikaturní závěry, které jsou již překonané; či­ní tak minimálně, přitom by to takové knížce slušelo.

Nikdo se v dnešní době nemůže spoko­jit pouze s jednou publikací. Vyslovené je třeba vzájemně konfrontovat a o všem neustále přemýšlet. Ostatně ten pravý myšlenkový kvas lze očekávat až s pří­chodem relevantních soudních rozhod­nutí. Představená knížka přitom může v přechodných časech poskytnout ur­čitý pevný bod v počátečních úvahách o tom, jak používat nový zákon o ob­chodních korporacích.

Můžete koupit Z d e.

❖ JUDr. PETR BEZOUŠKA, katedra občanského práva a pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci