Hromadné žaloby míří do mezirezortního připomínkového řízení

Podle ministerstva je cílem tohoto zákona zavést ucelenou a komplexní právní úpravu, která usnadní vymáhání takzvaných stejnorodých nároků v řízení před soudy. V případě schválení zákona bude do českého práva zaveden prostředek, který výrazně odlehčí soudům, povede k urychlení soudního řízení, účastníkům řízení ušetří náklady a pomůže k efektivnějšímu a hospodárnějšímu fungování justice. 

„Jsem velice rád, že nyní předkládáme tento návrh zákona, který je opravdu koncipován s důrazem na zvýšení efektivity justice. Při jeho tvorbě jsme zohlednili také zahraniční zkušenosti, které ukazují, že se hromadné žaloby v praxi osvědčily. V našem návrhu jsou i velmi důležité pojistky proti zneužívání tohoto institutu. Návrh zákona vznikal za široké diskuse a spolupráce se spotřebitelskými organizacemi a odborníky, proto má velkou šanci, aby prospěl našemu právnímu systému“ upřesnil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. 

„V tuto chvíli nejsme schopni se vyjádřit k paragrafovému znění zákona o hromadných žalobách, protože jej zatím nemáme k dispozici. ČAK uplatňovala zásadní připomínky k věcnému návrhu zákona, takže doufáme, že tyto připomínky byly v návrhu zákona zohledněny. Každopádně vítáme ujištění Ministerstva spravedlnosti, že návrh zákona obsahuje pojistky proti zneužití systému,“ dodává jako první komentář k dnes zveřejněné informaci místopředseda ČAK Robert Němec s tím, že: „Česká advokátní komora pečlivě sleduje legislativní proces týkající se právní úpravy hromadných žalob, neboť jde o novum, které může do právního řádu ČR přinést nestandardní prvky, zejména ve vztahu k občanskému soudnímu řízení a jeho dosavadní konstrukci opírající se o individualizované žalobní nároky.“ 

Jak uvádí ministerstvo, z důvodu ekonomických a hospodářských dochází dnes velmi často k tomu, že jediné porušení zákona zasáhne velkou skupinu osob, čímž vzniká celá řada stejných či velmi obdobných nároků. České soudy si s takovými případy dnes neumí v mezích nastaveného legislativního rámce efektivně poradit, neboť je v naprosté většině případů potřeba se těmito nároky zabývat v samostatných řízeních. 

Pro stát i účastníky by však bylo výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností nebo provádění týchž důkazů. Právě hromadná žaloba v navrhované podobě je přitom prostředkem, jak uvedené efektivity a úspor na straně státu i jednotlivých účastníků řízení dosáhnout. 

Podle už dříve zveřejněných výtek ČAK k tomuto návrhu zákona, institut hromadných žalob má svůj původ v americkém právním systému, což je velmi odlišný právní systém založený na odlišné právní tradici. Je otázka, nakolik lze takovýto institut adaptovat do českého právního řádu, který vychází z kontinentálního právního systému. Navíc navrhovaná úprava předchází jak chystané evropské úpravě, tak rekodifikaci civilního práva procesního (připravovaného rovněž Ministerstvem spravedlnosti). Z hlediska věcného se ČAK domnívá, že uplatňování hromadných nároků může představovat nejen nástroj, jak docílit uspokojení co největšího počtu oprávněných, ale rovněž instrument, který může přinést celou řadu negativ do nejrůznějších společenských vztahů.   

Justice.cz a redakce

Foto Pixabay