Globální problémy profesní etiky právníků


publikováno: 04.05.2018

Etika právnického stavu je otázkou široce diskutovanou, jak ukázalo setkání zástupců všech právnických stavů v září 2017 ve Werichově vile, pořádané Jednotou českých právníků, i diskuse u kulatého stolu, jež proběhla v témže měsíci v rámci Pražského právnického podzimu 2017.

Co je to etika, kde jsou její hranice a mají vůbec etické kodexy pro právnické chování nějaký význam? Mezi právníky se nad těmito otázkami běžně diskutuje na mnoha úrovních v českých krajích i v zahraničí. Hovoříme však všichni o stejné věci? Bez podrobného srovnání se lze jen dohadovat. Proto je chvályhodné, že nakladatelství Wolters Kluwer vydalo těsně před loňskými Vánocemi publikaci nazvanou Globální problémy profesní etiky právníků. Jde o knihu, kterou by si měl přečíst každý advokát, aby si uvědomil odlišnosti charakteristické pro naše profese v různých jurisdikcích. Přínosná bude také pro ty advokáty, kteří poskytují právní pomoc v několika zemích, popř. pro každého, koho zajímá, jak odlišně lze chápat postavení, pravomoci a mantinely advokátních oprávnění v jednotlivých částech světa.

Publikace původně vznikla pro americké právníky, pro něž v prostředí globalizovaného světa srovnávala právnickou profesi v širším slova smyslu (tedy vedle advokátů i roli soudce či státního návladního) ve Spojených státech, v zemích EU, v Japonsku, ve Velké Británii, v Číně, v Kanadě, v Rusku a v Austrálii. Český překlad do textu doplnil kapitoly naší právní úpravy ve stavu k srpnu 2017. Předmluvu k českému vydání sepsal předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, dle něhož chovat se eticky může být někdy neúčinné a nepohodlné, nicméně právě právníci by měli více než ostatní lidé ctít odpovědnost za stav práva jako řádu s etickým obsahem. Právě tato věta vystihuje pravý přínos této zajímavé publikace.

Původní vydání používá obecný pojem právník pro označení příslušníka některé ze specializovaných právnických profesí (v ČR se dále rozpadající na advokáta, soudce, notáře, exekutora a státního zástupce), aniž by se přitom příliš zabývalo rysy, které tyto profese naopak odlišují. Společnými jsou pro všechny profese etické standardy, na které někdy v běžném shonu zapomínáme nebo si je ani neuvědomujeme. Čtenář – zejména advokát – v textu opakovaně naráží na základní korektiv právníkovy činnosti, jímž není hájení výlučně klientových zájmů, ale naopak nadřazených zájmů spravedlnosti. Řada advokátů bude zajisté mít s tímto obecným zastřešením právnické etiky problém, čímž se recenzovaná publikace stává zajímavým podnětem k diskusi, jež by mohla v právnické veřejnosti i na stránkách Bulletinu advokacie v nejbližší budoucnosti probíhat.

Autoři se postupně věnují základním problémovým okruhům právnické etiky (mlčenlivosti, vztahu ke klientovi, odměňování, kolizi zájmů, spolupráci mezi právnickými profesemi či reklamě), a čtenář tak nejen dostává stručnou informaci o právní úpravě těchto témat ve sledovaných zemích, ale uvědomí si také základní odlišnost mezi systémem common law a kontinentální právní úpravou. Český advokát si patrně ulehčeně oddechne při zjištění, že má ve srovnání s americkým kolegou nesrovnatelně širší pole působnosti a při hájení zájmů klienta je svobodnější a na vyšších principech spravedlnosti nezávislejší než jeho zaoceánský kolega. Evropská legislativa regulovaná etickým kodexem CCBE na druhé straně nedovoluje českému klientovi se vzdát smluvním ujednáním střetu zájmů, čemuž naopak americká jurisdikce přikyvuje. Každou kapitolu doplňují otázky k zamyšlení, jež v mnoha případech korunují probíranou materii. Na většinu totiž neexistuje jednoznačná odpověď, pročež nezbývá než souhlasit s českými překladateli, podle nichž se u nás o těchto tématech skutečná debata zatím nevede. Nezbývá proto než doufat, že se právě tato nevšední publikace stane příslovečnou jiskrou, jež zažehne zájem napříč českou advokacií. Právě pro související otázky a hledání odpovědí tuto publikaci doporučuji každému právníkovi, který profesně neustrnul u advokátní zkoušky a každý den se při své práci snaží hledat odpovědi na hraniční situace, jež etika v jeho duši neustále vyvolává.

 

JUDr. DANIELA KOVÁŘOVÁ, advokátka, prezidentka Unie rodinných právníků