Eva Kislingerová: Sedm smrtelných hříchů podniků. Úpadek a etika managementu.

Publikace prof. Kislingerové může upoutat každého, kdo se zajímá o problematiku úpadků, a to i kvůli odkazu na sedm smrtelných hříchů obsaženému v samotném názvu knihy. Přestože je publikace určena primárně pro manažery a studenty ekonomických oborů, může zaujmout i právnickou veřejnost specializující se na insolvenční právo.  

Jak sama autorka uvádí v “Metodické poznámce namísto úvodu“, publikace je psána odlehčeným stylem. Autorka k celé problematice přistupuje poněkud netradičním pohledem a zabývá se zejména tím, jak přirozená lidská náklonnost k sedmi smrtelným hříchům může negativně ovlivňovat management a další řídící orgány, kteří v důsledku podlehnutí mohou způsobit úpadek korporace. 

Samotná publikace je členěna do šesti kapitol, nicméně obsahuje dále výkladový slovník, literaturu a rejstřík. Autorka k celé problematice přistupuje tak, že se snaží hledat odpovědi na otázky, které nevyslovujeme, neboť je považujeme za příliš banální. 

První kapitola nese název „Krach podniku: Exces, či nutnost?“ a zabývá se tím, zda si vůbec lze odpovědět na otázku, proč krachují podniky. Věnuje se také otázce, nakolik mohou státní zásahy a jiné regulace (např. daňové výhody) nebo asymetrie trhu ovlivnit úpadek. V první kapitole je čtenář obeznámen i se základními pojmy z oblasti insolvenčního práva a ekonomie, jako jsou například kapitálová rovnice korporace, motivace věřitelů korporace a rozdíly v jejich motivaci v případě solventního a nesolventního dlužníka, kolektivní charakter insolvenčního řízení a transakční náklady. První kapitola obsahuje také statisticky zajímavá data, např. o vývoji celkových počtů úvěrů v ČR nebo průměrném procentuálním výnosu uspokojení v insolvenčním řízení. Srovnává a komentuje statistická data o náchylnosti k úpadku a počtu insolvenčních řízeních napříč dalšími evropskými zeměmi. 

Druhá kapitola je nazvaná přímo „Sedm smrtelných hříchů podniku“, ve které jsou prezentovány všechny smrtelné hříchy (pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, lenost a obžerství) a jejich projevy v manažerském chování. Činí tak zejména na známých případech úpadků a dalších selhání v bankovním sektoru, jako jsou případy britské banky Barings Bank (makléř Nicholas Leeson), francouzské Société Générale (makléř Jérôme Kerviel) a švýcarské UBS AG (makléř Kweku Adoboli). Rozebírá také známou ztrátu hedgových fondů Amaranth Advisors LLC (manažer Brian Hunter). 

Třetí kapitola pojmenovaná „Smrtelné hříchy a dluh“ se snaží vypořádat s otázkou, zda skutečnost, že společnost dosahuje před krizí vysokých zisků, značí její stabilitu a schopnost překonat krizi. Autorka dochází k závěru, že úspěch před krizí neznamená stabilitu a prezentuje tento fakt na případu Enron. Uvádí, že se na tvorbě dluhu podílejí především dva hříchy, a to smilstvo a obžerství, neboť vysoký dluh umožňuje novou spotřebu na vyšší úrovni, než jaká odpovídá skutečnosti. 

Čtvrtá kapitola „Kauza Sazka“ názorně předkládá, jak všech sedm smrtelných hříchů ovlivnilo úpadek společnosti Sazka, a. s., přestože podnikala ve velmi výdělečném odvětví. Také nabízí určitá poučení z této kauzy, a to doporučení, jak rozpoznat potencionálně rizikové a nezodpovědné manažery. 

Pátá kapitola „Několik poznámek k hříchům“ se vyrovnává se skutečností, že některé projevy sedmi smrtelných hříchů mohou být pro ekonomickou činnost a úspěch na trhu v určité míře nutné. Určitou hranici však nelze překročit – ačkoli ji není možné exaktně a obecně stanovit. Přirozeným regulátorem by měla být vzájemná kooperace za účelem snižování transakčních nákladů, neboť s jedincem, který se jeví jako nezodpovědný (tedy podléhající hříchům více, než je akceptovatelné), není výhodné kooperovat. 

Šestá kapitola nazvaná „Shrnutí aneb Fascinující hříšný svět“ představuje závěr, ve kterém autorka dochází k tomu, že otázka proč vlastně krachují podniky je sice nezodpověditelná, nicméně podstatný vliv představují lidská rozhodnutí. Každý člověk je ovládán všemi smrtelnými hříchy, nicméně jedinec, který chce kooperovat a snižovat své transakční náklady, je zvládá potlačovat, protože si je vědom skutečnosti, že jakmile překročí určitou mez, bude z kooperace vyloučen. Autorka téma uzavírá tím, že je nutné se více zabývat tím, co se odehrává v hlavách manažerů. 

Výkladový slovník je poměrně obsáhlý (dvacet tři stran). Jeho zařazení lze považovat za praktické, a to zejména z pohledu čtenáře z neekonomických oborů i studenta. Vykládá jak frekventované ekonomické pojmy, tak i pojmy užívané méně často. Neobsahuje však všechny v knize častěji používané ekonomické termíny, např. futures. Rejstřík následuje hned za seznamem literatury a reflektuje základní pojmy publikace. Poznámkový aparát je obsáhlý, obsahuje nejen vysvětlující poznámky, ale také dává k užitku spoustu doplňujících a zajímavých informací k tématu a výzkumům. 

Ačkoli je dílo strukturováno do šesti kapitol, neodpovídá každé kapitole jedna šestina prostoru, nicméně tento nesoulad nemá větší vliv na čitelnost textu. Každá kapitola obsahuje krátký závěr, který čtenáři připomíná hlavní myšlenky kapitoly. 

Vyzdvihuji, že jsou v publikaci obsažena zajímavá statistická data, která vhodně dokreslují celkový koncept knihy. Některá tvrzení však mohla být více komentována, například proč věřitelé v USA získávají vyšší uspokojení než v České republice (str. 37) nebo proč když by měli nezajištění věřitelé preferovat reorganizaci před konkursem, je v ČR tak nízký počet reorganizací (str. 50). 

Autorka v publikaci propojuje problematiku úpadků s etickým pohledem, což je kombinace neotřelá a zajímavá. Kniha je přínosná především svým netradičním pohledem na zkoumanou problematiku. Je vhodná zejména pro ty čtenáře, kteří rádi nahlédnou na oblast insolvenčního práva poněkud jinou optikou. 

Autorka působí jako doktorandka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a je advokátní koncipientkou. 

Koupit můžete ZDE.