Články

Význam odůvodnění v materiálním smyslu

autor: JUDr. Ing. Jan Vučka
publikováno: 07.10.2013

Nedostatek odůvodnění je jednou z vad, které se někdy vyskytují u rozhodnutí v trestním řízení. Obhajoba by přitom neměla zapomínat ani na rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení. Zejména se jedná o případy, kdy státní zástupce reagoval na stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodnutím, do svého usnesení zahrnul pasáž formálně nadepsanou „Odůvodnění“, ovšem v ní se omezil na konstatování, že stížnost vyhodnotil jako nedůvodnou. Tím vlastně pouze zopakoval část výrokové věty, snad jen s použitím více slov. Usnesení tak žádné odůvodnění v materiálním smyslu neobsahuje.

Kvadratura kruhu – společný zájem věřitelů a pokyny zajištěného věřitele při provozu podniku dlužníka v insolvenci

autor: JUDr. Michal Žižlavský
publikováno: 07.10.2013

Insolvenční řízení má probíhat v souladu se společným zájmem věřitelů.[1] V některých případech se hledá společný zájem věřitelů snadno. Například, když se prodávají nemovitosti dlužníka, který nemá zajištěné věřitele, všichni věřitelé mají zájem na tom, aby se nemovitosti prodaly za co nejvíce. Složitější to může být, když na nemovitostech vázne zástava a je zřejmé, že při rychlém prodeji bude uspokojena jen pohledávka banky, ale při déletrvajícím nabídkovém řízení možná něco zůstane i pro nezajištěné věřitele. Banka má ekonomický zájem na rychlém prodeji, byť za nižší cenu, nezajištění věřitelé na delším nabídkovém řízení. A konečně existují případy, kdy se nalezení společného zájmu věřitelů rovná kvadratuře kruhu. A právě k takovým situacím dochází při úpadku korporace, která provozuje podnik v insolvenčním řízení.

K problému ochrany soukromí úředníků veřejné správy v otázce platů a odměn z pohledu práva na informace

autor: doc. JUDr. Pavel Mates CSc., doc. JUDr. Soňa Skulová, PhD.
publikováno: 04.10.2013

Již řadu let se v nejrůznějších situacích sváří dvě ústavně garantovaná práva; z jedné strany právo na ochranu soukromí[1] a ze strany druhé právo na informace.[2] Prvé z uvedených základních práv přitom náleží mezi práva a svobody základní, druhé spadá do skupiny práv politických.