Smlouva zasílatelská, smlouva o přepravě věci, smlouva o provozu dopravního prostředku autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 23.10.2014 S rozvojem obchodu v moderním hospodářství vzrostl význam dopravy. Znásobení dopravních prostředků a množství dopravovaného zboží vedlo k tomu, že smlouvy upravující oblast dopravy se staly zejména od počátku 21. století nejobvyklejší a nejrozšířenější. Zejména se používá smlouva o přepravě věci, smlouva zasílatelská a často též smlouva o provozu dopravního prostředku.
Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku (Pohled soudce na vybrané otázky a použitelnost stávající judikatury) autor: JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. publikováno: 20.10.2014 Smlouva o dílo představuje v závazkových vztazích historicky jeden z nejdůležitějších smluvních typů. Svůj význam si zachovává i v novém občanském zákoníku. Následující příspěvek si bere za cíl poukázat na několik okruhů otázek, které z pohledu soudce lze považovat v nové úpravě smlouvy o dílo za významné, a hledá na tyto otázky odpovědi.
K rozsahu kriminalizace jednání právnických osob autor: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. publikováno: 20.10.2014 Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a o řízení proti nim (dále jen „zák. č. 418/2011 Sb.“). Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob představuje vážný zásah do systému českého trestního práva.
Prokura v novém občanském zákoníku autor: Mgr. Klára Hurychová publikováno: 20.10.2014 Právní úprava prokury, do 31. 12. 2013 obsažená v obchodním zákoníku, se účinností rekodifikace českého soukromého práva přesunula do nového občanského zákoníku.
PŘIMĚŘENÉ ZADOSTIUČINĚNÍ ZA VZNIKLOU NEMAJETKOVOU ÚJMU autor: JUDr. Andrej Lobotka publikováno: 16.10.2014 Článek se zabývá otázkou nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním v situaci, kdy skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno, je nakonec kvalifikován jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. Dle zákona o odpovědnosti za škodu stát odpovídá (za podmínek stanovených citovaným zákonem) za škodu, která byla způsobena buď a) nezákonným rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nebo b) nesprávným úředním postupem.
Vztahují se nové směrnice na výběr dodavatelů právních služeb? autor: doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, PhD. publikováno: 15.10.2014 Mnoho advokátů a advokátních kanceláří se zabývá poradenstvím pro veřejný sektor a pro zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZVZ“).
NOZ v praxi: K oprávnění statutárního orgánu vystavovat za korporaci plnou moc autor: JUDr. Zdeněk Rosický publikováno: 13.10.2014 V souvislosti s přizpůsobováním korporačních dokumentů nové právní úpravě jsem se opakovaně setkal s právním názorem, zejména u některých notářů, že v příslušných korporačních dokumentech je třeba výslovně upravit oprávnění statutárního orgánu korporace vystavovat za korporaci plné moci, přičemž pokud k výslovné úpravě nedojde, pak statutární orgán nemůže žádnou plnou moc za korporaci vystavit.
Centrální elektronický platební rozkaz („CEPR“) - aneb modelový podklad pro několik úvah de lege ferenda k elektronizaci justice a právu na zákonného soudce autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D. publikováno: 03.10.2014 Občanský soudní řád rozlišuje několik typů platebních rozkazů (platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, směnečný a šekový platební rozkaz). K tomu ještě přibývá mimo rámec občanského soudního řádu, resp. mimo rámec legislativní úpravy, tzv. centrální elektronický platební rozkaz (CEPR), který představuje pouze technické řešení zpracování agendy elektronických platebních rozkazů.
