Články

Může podle nové úpravy jednat prokurista společně s jednatelem?

autor: JUDr. Zdeněk Rosický
publikováno: 02.12.2014

V souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k“) se objevily diskuse o tom, zda prokurista může jednat společně se statutárním orgánem obchodní společnosti. Diskuse vychází ze změny pojetí statutárního orgánu, který podle nové úpravy nejedná jménem společnosti, ale jako její zástupce.

Nový režim předběžného opatření, upravujícího poměry dítěte

autor: JUDr. Karel Svoboda
publikováno: 24.11.2014

V následujícím článku se zamyslíme nad tím, zda a do jaké míry nová hmotněprávní (§ 924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“) a procesní (§ 452 až § 465 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále „z. ř. s.“) úprava pozměnila podmínky pro vydání tzv. speciálního předběžného opatření, směřujícího k ochraně práv nezletilého dítěte, které se ocitlo bez péče ze strany rodičů. Upozorníme na úskalí nových norem, posoudíme jejich úroveň a zodpovíme otázku, zda je lepší stará nebo nová právní úprava.

Právo se zahalovat

autor: JUDr. Klára Samková, Ph.D.
publikováno: 24.11.2014

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl dne 1. července 2014 ve svém velkém sedmnáctičlenném senátu případ S.A. S. proti Francii (stížnost č. 43835/11). Rozhodnutí ESLP vyvolalo řadu reakcí, mimo jiné i Mgr. Huberta Smekala, M.A. Ph.D. - viz jeho článek Zákaz zahalování obličeje ve Štrasburku prošel v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci č. 8/2014, a JUDr. Daniela Bartoně, LLM, Ph.D., který je prezentován v jeho článku Zahalování obličeje jako překážka vzájemného soužití. Pomiňme fakt, že právní hodnocení autora prvního článku se zcela ztotožňuje s Human Rights Watch, na jehož článek v textu také odkazuje. Pojďme se podívat na to, proč jsou bezpochyby excelentní právníci rozhodnutím Soudu tak pobouřeni.

Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností

autor: JUDr. Riana Kvačková
publikováno: 17.11.2014

Odměňování členů orgánů akciových společností je jednou z podstatných oblastí korporátního světa. Správný systém odměňování je klíčový pro zajištění motivace vedení akciové společnosti k výkonu funkce vedoucímu ku prospěchu společnosti. Měl by odstranit diskrepance mezi vlastními zájmy jednotlivého člena orgánu společnosti a společnosti samé, pomoci vyřešit problémy plynoucí ze zmocnění a snížit možný oportunismus těchto osob. Právní praxe však dokazuje, že nejenže výše a struktura odměny nejsou často adekvátní, ale dokonce že rozhodnutí o odměně často trpí vadami, v mnohých případech sahajících až k neplatnosti.

Nepřímý úmysl u trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku

autor: JUDr. Lukáš Svrček
publikováno: 14.11.2014

„Ztracené platební kartě se obloukem vyhni?!“ Předkládaný článek se zabývá institutem nepřímého (eventuálního) úmyslu, který představuje jednu z forem zavinění, jež je vymezena v § 15 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „tr. zák.“) a jeho posuzování a hodnocení u trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zák. v kontextu aktuální judikatury. Z pohledu společenské škodlivosti prezentované délkou trestu odnětí svobody v jeho základní skutkové podstatě se sice nejedná o nikterak zásadní trestný čin, z aktuální judikatury Ústavního soudu České republiky (dále též „Ústavní soud“), Nejvyššího soudu České republiky (dále též „Nejvyšší soud“) a stejně tak z pohledu aktuální trestněprávní legislativy je patrný nebezpečný trend zeslabování subjektivní stránky trestného činu, v tomto případě právě ve formě nepřímého úmyslu. Cílem tohoto příspěvku je představit právě shora uvedená rozhodnutí zabývající se úvahou o naplnění nepřímého úmyslu u tohoto trestného činu.

Odvolání účastníkem správního řízení

autor: doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.
publikováno: 13.11.2014

Na první pohled může vyvolat název tohoto pojednání až podiv, protože, kdo jiný, než účastník správního řízení se může odvolat proti rozhodnutí. Probíráme-li se ovšem obsahem článků, komentářů a judikatury, zjišťujeme, že určení toho, kdo jím je či není, bývá někdy záležitostí značně složitou a v souvislosti s tím se objevuje řada otazníků.