Články

K některým novinkám v právní úpravě určování a popírání rodičovství po 1. 1. 2014

autor: JUDr. Renáta Šínová, Ph.D.
publikováno: 21.01.2015

Úvodem
Není asi novou informací, že rodinné právo jako součást práva soukromého patří ke sférám, které přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) byly zasaženy spíše méně.1 Nicméně i v jeho právní regulaci se můžeme setkat s novými postupy, které dosavadní praxe neznala, nezřídka po nich volala, nebo si nebyla jista správným legislativním uchopením institutů původních. Nejinak je tomu i v oblasti určování rodičovství, která v důsledku nové hmotněprávní úpravy doznala s účinností od 1. 1. 2014 také velkých změn v oblasti procesněprávní. Procesní regulace se přesunula ze zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), který se stal čistě sporovým procesním kodexem,2 do zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).3 Řízení o určení a popření rodičovství jsou upravena v ustanoveních § 415 a násl. z. ř. s. a z hlediska jejich povahy se bez jakýchkoli pochybností jedná o řízení nesporná. Cílem již není pouhé řešení sporu mezi mužem, jenž má za to, že je nebo není otcem dítěte, a ženou, která dítě porodila, ale vyřešení právních poměrů dítěte do budoucna.
V tomto článku není možné postihnout všechny otázky související s určováním rodičovství v intencích nové právní úpravy. Soustředí se proto na nejzásadnější změny, kterými jsou otazníky nad legalitou surogátního mateřství, novým postupem při určování otcovství ihned po rozvodu manželství, když o otcovství jiného muže než manžela matky není pochyb (postup dle § 777 o. z.) a novými možnostmi, které se týkají popření otcovství (§ 792 a § 793 o. z.).

Je vystavování zboží v e-shopu podle nového občanského zákoníku závazným návrhem k uzavření smlouvy?

autor: JUDr. Marcela Marešová
publikováno: 20.01.2015

Při sjednávání smluv prostřednictvím internetových obchodů (e-shopů) má pro smluvní strany zásadní význam otázka, kdy dojde k uzavření smlouvy. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jako „o. z.“), účinný od 1. ledna 2014, nově upravuje problematiku kontraktačního procesu souvisejícího s reklamou nebo vystavováním zboží v ust. § 1732 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou domněnku, že „návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit“.

Jak ohrozí § 1740 odst. 3 občanského zákoníku klasické pojetí obchodních objednávek?

autor: JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
publikováno: 19.01.2015

Systém uzavírání smluv v novém občanském zákoníku sice doznal jistých změn, nové instituty ale nedostávají často „šanci“, protože jsou vylučovány autonomním jednáním či výhradou stran. Proto se například setkáváme s častým vylučováním účinků § 1740 odst. 3 občanského zákoníku, tedy uzavření smlouvy v případě, že je přijetí nabídky oblátem učiněno s nepodstatnou odchylkou. Má ale vůbec smysl doložky vylučující použití tohoto ustanovení vůbec do obchodních nabídek uvádět? Cílem tohoto stručného pojednání je zjistit vliv zkoumaného institutu na běžný obchodní styk.

Obrana proti nesprávnému postupu soudu při rozhodování o návrhu na změnu žaloby

autor: JUDr. Ervín Perthen, JUDr. Milan Chmelík, Mgr. Kateřina Šperková
publikováno: 19.01.2015

Účelem tohoto článku je otázka, na kolik je připuštění či nepřipuštění změny žaloby otázkou volné úvahy soudu, či zda při splnění zákonných podmínek soud změnu žaloby připustit musí, a jakým způsobem se může účastník bránit, pokud soud o návrhu na změnu žaloby nerozhodl správně.

Změny předmětu a ceny díla veřejných zakázek na stavební práce v průběhu jejich realizace v kontextu nové směrnice EU pro zadávání veřejných zakázek

autor: JUDr. Lukáš Klee, Ph.D., LL.M., MBA
publikováno: 15.01.2015

Změny předpokládaného předmětu stavebního díla v průběhu realizace (a související dopad do ceny) a dodatečné stavební práce jsou a budou stále důležitým a sledovaným tématem, hlavně u velkých výstavbových projektů. Především formulace změnových ustanovení (v terminologii smluv jde o tzv. „variation clauses“, v terminologii nové zadávací směrnice EU jde o tzv. „review clauses“) a rozlišení podstatných a nepodstatných změn stojí za velkou pozornost.
V této souvislosti je nutné revidovat mylnou interpretaci práva zadávání veřejných zakázek (včetně odstranění nedostatků zákona) a využít dobrého návodu v nové zadávací směrnici EU. Tento článek vysvětluje, proč jsou správná změnová ustanovení tak důležitá, přičemž se soustředím především na změny předmětu původně předpokládaného díla a související dopady do ceny.

Veřejné rejstříky

autor: JUDr. Petr Hampel, Mgr. Ivo Walder
publikováno: 12.01.2015

§ 1 Veřejné rejstříky (1) Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. (2) Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“). (3) Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy. (4) Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (dále jen „rejstříkový soud“).

Desetiletá cesta od rozsudku Von Hannover 1 k rozsudku Von Hannover 3

autor: JUDr. Eva Ondřejová, LL.M.
publikováno: 09.01.2015

Rozsudek ve věci Von Hannover proti Německu byl vyhlášen Evropským soudem pro lidská práva dne 24. června 2004. Stěžovatelka, dcera monackého knížete Rainiera III, Caroline von Hannover, se na Soud obrátila se stížností pro porušení jejího práva na soukromý a rodinný život, zaručený čl. 8 Evropské Úmluvy na ochranu lidských práv. Závěry Soudu jsou hojně citovaným zdrojem pro české soudy rozhodující ve věcech porušení práva na soukromí a podobu. Nicméně v roce 2012 a 2013 byly vydány rozsudky Von Hannover 2 a 3, které podstatně modifikovaly rozhodnutí z roku 2004.