Články

Nový občanský zákoník z pohledu emeritního notáře

autor: JUDr. Karel Wawerka
publikováno: 04.02.2015

Jestliže mám příležitost vyjádřit se o novém občanském zákoníku a jeho současných osudech, nemohu začít jinak než občanským zákoníkem dosavadním, který byl účinný bez pouhé jedné čtvrtiny roku celé půlstoletí. Přede mnou leží červeně vázaná brožurka z roku 1964 a současně poslední znění tohoto zákoníku, dva texty, které by mohly navzájem vést dialog, neboť jsou natolik rozdílné, že mají daleko více odlišného než společného. Zobrazují začátek i konec divokého historického vývoje celé mé právnické generace.

První rok s novým katastrálním zákonem

autor: JUDr. Daniela Šustrová
publikováno: 02.02.2015

Účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se nad všechna očekávání nezastavil svět a život běží dál. Na podatelny katastrálních úřadů jsou v každém okamžiku a každým dnem na území celé republiky doručovány návrhy na zápis podle nových pravidel. Některým změnám pozemkové evidence je věnován následující text.

Družstevní záložny: K zajímavému problému počítání lhůt při schvalování kvalifikovaných účastí

autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
publikováno: 02.02.2015

Článek se zabývá otázkou § 2b odst.7 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Autor dochází k závěru, že toto ustanovení rozhodnutím ČNB rozumí „jen“ rozhodnutí prvoinstanční – tedy nepravomocné, které ještě může být napadeno řádným opravným prostředkem. Obrácený výklad by vedl k zásadnímu omezení veřejnoprávní funkce ČNB a znemožňoval by jí účinný dohled na družstevními záložnami.

ZOK v praxi: Ovládající a ovládané osoby

autor: Mgr. Tomáš Doležil, Ph.D., LL.M. Eur.
publikováno: 29.01.2015

§ 74
(Ovládání)
(1) Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.
(2) Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.
(3) Řídící osoba podle § 79 a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi § 75 stanoví jinak. Řízená osoba podle § 79 je vždy ovládanou osobou.

Veřejný rejstřík v zajetí počítačové nestability, aneb jak se provádí zápisy od 1. 1. 2014

autor: JUDr. Petr Hampel
publikováno: 27.01.2015

Odborná veřejnost poměrně s povděkem přijala novou právní úpravu vedení veřejného rejstříku v podobě zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, (dále též jen „zák. o veř. rejstřících“). Očekávala totiž od ní další zrychlení provádění zápisů do této evidence a zejména možnost provedení zápisu přímo notářem bez toho, že by musel vyvíjet iniciativu rejstříkový soud. Provádění zápisů přímo notáři totiž bylo „vlajkovou lodí“ tvůrců zmíněného zákona, na níž stavěli své přesvědčení o jednoznačném přínosu této úpravy pro praxi.

Má být rozhodnutí o osobním bankrotu spravedlivé?

autor: JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D
publikováno: 27.01.2015

Počátkem roku 2014 zákonodárce umožnil fyzickým osobám řešit jejich předchozí podnikatelské závazky za pomoci institutu oddlužení (tzv. osobního bankrotu), a to bez ohledu na to, zda (stále) mají či (již) nemají status podnikatele. Tuto možnost však insolvenční zákon (dále jen „IZ“) dává jen při naplnění určitých podmínek, které jsou jako alternativní stanoveny v § 389 odst. 2 IZ. Dle tohoto ustanovení dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova (hrozícího) úpadku oddlužením mj. tehdy, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde. A právě při výkladu této podmínky dochází k zásadní divergenci mezi Vrchním soudem v Olomouci a Vrchním soudem v Praze. Spornou otázkou je, zda má být souhlas věřitelů s osobním bankrotem (bývalého) podnikatele předchozí (daný před povolením oddlužení) a výslovný (jak – aktuálně[1] – dovozuje Vrchní soud v Olomouci[2]) anebo tento souhlas může být i následný (po povolení oddlužení) a daný mlčky („kdo mlčí, souhlasí“), jak se domnívá Vrchní soud v Praze.[3]

ZOK v praxi: Ovlivnění

autor: Mgr. Tomáš Doležil, Ph.D., LL.M. Eur.
publikováno: 26.01.2015

§ 71
Ovlivnění
(1) Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen „vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen „ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.
(2) Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby.
(3) Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit.
(4) Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob.
(5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu.

Obecné připomínky k zákonu o zvláštních řízeních soudních

autor: JUDr. Ing. Radovan Dávid, Ph.D.
publikováno: 26.01.2015

K 1. lednu 2014 nabyl účinnosti nejen zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, ale rovněž celá řada doprovodných právních předpisů. Podstatná změna se nevyhnula ani civilnímu procesu. Zákonodárce završil postupný vývoj tendující k hlubšímu odlišování řízení sporného a nesporného přijetím zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Tvorbě nového občanského zákoníku byla věnována značná, několik let trvající pozornost, která se odrazila i ve změnách oproti původnímu návrhu. Byla pořádána řada odborných akcí, jejichž cílem bylo kriticky analyzovat navržená ustanovení nového kodexu, další argumenty ve prospěch či neprospěch navrhované úpravy byly vzneseny v rámci připomínek. Obdobná pozornost však již nebyla věnována předpisům dalším, a to ani uvedenému zákonu o zvláštních řízeních soudních. S jistou mírou nadsázky lze dokonce konstatovat, že zákon o zvláštních řízeních soudních byl připravován poněkud překotně, což se bohužel odráží i na jeho kvalitě. V posledních měsících jsou vedeny diskuse o budoucím směřování změn občanského zákoníku, pro něž se začíná užívat označení jako „technická, revizní či malá“ novela. Domníváme se však, že novel by se měla dočkat nikoliv pouze základní hmotněprávní úprava, nýbrž také úprava procesní, bez jejíž náležitě odpovídající kvality lze o řádné a efektivní ochraně subjektivních práv, popř. zájmů, nanejvýš pochybovat. Tento příspěvek si proto klade za cíl obecně kriticky analyzovat současné znění zákona o zvláštních řízeních soudních.