Články

Řízený konkurs a reorganizace - proaktivní řešení úpadku podniku

autor: JUDr. Michal Žižlavský
publikováno: 27.09.2012

Insolvenční řízení podnikatele se podobá šachové hře. Černé figurky má dlužník, bílé mají věřitelé. Malí věřitelé jsou pěšáci, zaměstnanci střelci, majoritní věřitelé ovládají koně a věže a zajištěný věřitel hraje bílou dámou. Černou dámu mají statutární zástupci dlužníka, vedoucí pracovníci dlužníka táhnou střelci a koňmi a věžemi hrají (často skrytě) společníci a jiné ovládající osoby. Ti se někdy pohybují ambivalentně na obou stranách šachovnice, když hájí zájem dlužníka a současně proti němu mají pohledávky.[1]

Poctivý záměr v oddlužení

autor: Mgr. Rostislav Krhut
publikováno: 23.09.2012

Sledování poctivého záměru dlužníkem, který žádá o povolení oddlužení, je společně se subjektivní přípustností oddlužení (tj. podmínkou, že dlužník není podnikatelem, resp. nemá dluhy z podnikání) a ekonomickou přípustností oddlužení (tj. podmínkou, že lze rozumně očekávat, že věřitelé obdrží nejméně 30 % svých pohledávek) třetí úhelnou podmínkou, za jejíž splnění lze povolit dlužníkovi oddlužení. Cílem toho článku je popsat způsob, jakým soudní praxe poctivý záměr dlužníka testuje, a to jak věcně, tak časově.

Provoz podniku dlužníka v insolvenci

autor: JUDr. Kateřina Martínková
publikováno: 21.09.2012

Moderní úpravy insolvenčního práva předpokládají provozování podniku v insolvenci. Také naše insolvenční úprava je vedena snahou vytvořit podmínky pro zachování provozu dlužníkova podniku i po dobu insolvenčního řízení, což se mnohdy děje. Lze konstatovat, že zákonodárce vytvořil potřebný právní rámec pro udržení dlužníkova podniku v chodu. V souvislosti s provozováním dlužníkova podniku však nastává řada sporných či dosud neřešených právních otázek. Za nejpodstatnější považuji vymezení charakteru pohledávek vznikajících při provozu podniku dlužníka po okamžiku zahájení insolvenčního řízení. Tímto článkem pak hodlám poukázat na některé aspekty spojené s provozem podniku.

Incidenční spory

autor: JUDr. Lenka Vidovičová
publikováno: 20.09.2012

Již v zákoně o konkursu a vyrovnání, který předcházel nyní platnému zákonu insolvenčnímu, vyvstala potřeba upravit zejména pravomoc a příslušnost k řešení sporů, které byly konkursem vyvolány, speciální úpravou, než kterou předpokládal občanský soudní řád. Vzhledem k tomu, že úprava v tomto směru byla poměrně kusá a nebylo často zřejmé, zda spory incidenčními jsou či nikoli, vyjadřovalo se k těmto otázkám i známé nejobsáhlejší výkladové stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998.[1]

Postup insolvenčního správce při přezkoumávání pohledávky vzniklé na základě neúčinného úkonu dlužníka

autor: JUDr. Eva Mlčochová
publikováno: 18.09.2012

Jednou z nejdůležitějších fází insolvenčního řízení je přezkumné jednání, při kterém jedině lze účinně přezkoumat přihlášené pohledávky věřitelů. V pojetí insolvenčního zákona se jedná o zvláštní druh soudního jednání, na němž se rozhoduje o tom, jaký objem závazků dlužníka bude postaven proti jeho aktivům. Výsledkem přezkumného jednání je pak buď zjištění pohledávek věřitelů, nebo jejich popření co do pravosti, výše nebo pořadí. Výsledek přezkumného jednání je zaznamenán v protokolu o přezkumném jednání a slouží jako podklad pro uspokojování věřitelů v rámci insolvenčního řízení.

Pohledávky věřitelů

autor: Mgr. Adam Sigmund
publikováno: 17.09.2012

Pohledávky věřitelů – slovy Shakespearova Hamleta, prince dánského, to je to, oč tu běží. Kvůli věřitelům (a jejich pohledávkám) je bezesporu celé insolvenční řízení v teorii koncipováno a v praxi vedeno. Koneckonců toto východisko je obsaženo i v úvodním ustanovení § 5 insolvenčního zákona, když v rámci zásad tohoto zákona je jako hlavní cíl definováno dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Agenda pohledávek je tak vedle agendy majetku jednou ze dvou základních agend insolvenční správy.