Články

Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí v trestním řízení ve světle současné judikatury nejen ÚS ČR

autor: Mgr. Martin Pech
publikováno: 26.10.2012

Stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb. za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákon č. 82/1998 Sb. provádí v podstatě do praxe ústavně-právní princip zakotvený v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který výslovně stanovuje: „Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“

Vše, co advokát potřebuje vědět o stížnosti pro porušení zákona, ale nechce se zeptat

autor: Mgr. Bc. Radek Visinger
publikováno: 26.10.2012

Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem v trestním řízení, kterým lze napadnout v podstatě jakékoli rozhodnutí obecných soudů a státních zástupců, které se projevuje formální i materiální právní mocí, nestanoví-li zákon výjimku. Zmíněná stížnost má centralizovaný devolutivní účinek, projednává ji pouze Nejvyšší soud, ale taktéž její uplatnění je soustředěno v rukách jednoho subjektu, ministra spravedlnosti. Následující stať se nezaobírá odbornými diskusemi de lege ferenda o tom, zda takový institut má v našem právním řádu opodstatnění, zda nejde jen o nevítaný relikt sovětského procesu, který zavedl dozor prokuratury nad trestním soudnictvím apod. Předkládaný článek sleduje stížnost pro porušení zákona z pohledu advokáta a je zaměřen ryze prakticky a aktuálně jednak na postup před podáním stížnosti pro porušení zákona (tzn. příprava podnětu ministru spravedlnosti), jednak na specifické rysy zastoupení klienta v řízení před Nejvyšším soudem.

Dohodovací řízení v trestním procesu a otázky souvisící

autor: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
publikováno: 26.10.2012

Předmětem mého příspěvku je zamyšlení nad dohodovacím řízením, které jako nejmladší formu odklonu v trestním řízení a zvláštní typ řízení před soudem zavedla novela trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., účinným od 1. září 2012. Uvedená novela trestního řádu zakotvila do českého trestního procesu nový institut, tzv. dohodu o vině a trestu (§ 175a a násl. tr. řádu, § 314o a násl. tr. řádu). Dohodovací řízení posiluje roli procesních stran v trestním řízení a bude vyžadovat mimo jiné novou formu právní služby poskytované advokátem v trestním řízení.

Exekuce nařízená na majetek veřejné obchodní společnosti a postižení majetku společníka veřejné obchodní společnosti

autor: Mgr. MIROSLAVA KÁŇOVÁ
publikováno: 08.10.2012

V poslední době se stále častěji setkávám s případy, kdy soudní exekutoři v případech exekucí nařízených na majetek veřejné obchodní společnosti postihují majetek společníků veřejných obchodních společností s odkazem na ust. § 86 obchodního zákoníku. K provedení exekuce přistupují podle výše vymáhané pohledávky např. vydáním exekučního příkazu na srážky ze mzdy jednotlivých společníků u jejich zaměstnavatelů, přikázáním pohledávky společníků z účtu u peněžních ústavů anebo na prodej movitých věcí či nemovitostí v jejich vlastnictví. Soudní exekutoři tedy postihují majetek a práva třetí osoby odlišné od osoby povinného, a to společníka povinného jako obchodní společnosti s odkazem na ust. § 86 obchodního zákoníku.

Majetková podstata

autor: JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D., Mgr. Jiří Šebesta
publikováno: 30.09.2012

Soupis majetkové podstaty je seznam majetku dlužníka pořízený insolvenčním správcem.[1] Insolvenční správce pracuje na vyhotovení soupisu od okamžiku zjištění úpadku dlužníka, do okamžiku prohlášení konkursu ale s majetkem nenakládá, majetek zjišťuje, zajišťuje a provádí jeho správu v nezbytném rozsahu. Prohlášením konkursu se správce stává osobou s dispozičním oprávněním, tzn. může majetek zapsaný do soupisu zpeněžovat. Dle § 246 insolvenčního zákona (IZ) je rovněž oprávněn k výkonu práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, jako např. vykonává akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty.

Pohledávky dlužníka za třetími osobami

autor: JUDr. Marcela Marešová, MBA
publikováno: 30.09.2012

Součást majetkové podstaty dlužníka tvoří mj. jeho pohledávky za třetími osobami. Platný insolvenční zákon toto výslovně deklaruje v ustanovení § 206 odst. 1, jenž obsahuje demonstrativní výčet majetku náležícího do majetkové podstaty. Konkrétně dle písm. h) citovaného ustanovení tvoří majetkovou podstatu také dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné.

Úpadkové delikty

autor: JUDr. Pavel Berger
publikováno: 28.09.2012

Úpadkové trestné činy znalo již trestní právo v období první Československé republiky a taktéž v období socialismu byl uveden v trestních zákonech (zákon č. 86/1950 Sb. a zákon č. 140/1961 Sb.) alespoň jeden konkursní trestný čin (poškozování věřitele). Důležitým impulzem pro rozšíření spektra trestných činů byl až porevoluční zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Od té doby se začala šíře trestných činů spojená s insolvenčním řízením rozrůstat až do dnešní podoby. Současný trestní zákoník oproti předcházející právní úpravě obsahuje řadu změn v obsahu skutkových podstat, na jejichž základě je usnadněn jejich postih, zároveň došlo také k zvýšení trestní represe za jednotlivé úpadkové trestné činy. Jednotlivé skutkové podstaty byly rozšířeny a také systematika dnešní úpravy je mnohem komplexnější, když všechny tyto úpadkové trestné činy byly zařazeny do hlavy V. zvláštní části trestního zákoníku, do skupiny trestných činů proti majetku.

Konkurs a nedostatek majetku dlužníka

autor: Mgr. Martin Liška
publikováno: 27.09.2012

Přestože zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je účinný již více než čtyři a půl roku, přetrvávají v praxi problémy s aplikací ustanovení upravujících postup v situaci, kdy je úpadek dlužníka řešen konkursem a majetek v majetkové podstatě nepostačuje k uspokojení věřitelů, popř. nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Shrnutí zásad procesu, jenž by měl být završen zrušením konkursu pro nedostatek majetku dlužníka, by tak mohlo přispět k jeho ujednocení.