Články

Stát jako nevděčný klient advokáta

autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová
publikováno: 14.12.2018

Je-li účastníku, kterému je přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků, nebo pro to splňuje předpoklady pouze částečně, ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce (advokát), vznikají v praxi problémy s tím, jak naložit s tou částí jeho odměny a náhrady hotových výdajů, v jehož rozsahu účastníku nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, nebo pro to nesplňuje předpoklady. V následujícím článku autorky nastiňují různé přístupy v praxi soudů s odkazy na relevantní judikaturu.

Zásada flexicurity při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

autor: JUDr. Lada Jouzová, PhD.
publikováno: 27.11.2018

Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce (dále zák. práce) a další pracovněprávní předpisy. Důsledky těchto změn na straně zaměstnavatele jsou v našem právním řádu řešeny zák. práce pomocí institutu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Cílem právní úpravy je, mimo jiné, zajistit ochranu slabší smluvní strany v pracovněprávním vztahu - zaměstnance. Zák. práce proto zaměstnancům zaručuje tzv. přechod práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (§ 338 odst. 1 zák. práce).

Několik postřehů k zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 19.11.2018

Odborové organizace jsou právnickými osobami dle § 20 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich účelem je zejména prosazovat pracovní, sociální, politické a další zájmy zaměstnanců. Počet odborových organizací nemůže být státem nijak omezen. Svojí povahou se odborové organizace nejvíce přibližují spolkům, avšak s určitou limitací vyplývající z ustanovení § 3025 odst. 1 o. z., dle kterého se ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat.

Zápočet v předvečer insolvence ve světle odpůrčího práva – I. díl

autor: Mgr. Tomáš Troup, LL.M., JUDr. Adam Rakovský
publikováno: 14.11.2018

Zápočet v době úpadku je v obecné rovině velmi kontroverzní téma, neboť jeho řešení nevyhnutelně musí spočívat na poměřování různých protichůdných principů. Když jsme byli s tímto tématem konfrontováni ve své advokátní praxi, zjistili jsme, že v českém právním prostoru je zápočet před zahájením insolvenčního řízení v souvislosti s insolvenčním zákonem v zásadě nezpracován (doktrinálně prakticky vůbec, judikaturně minimálně ). Zároveň jsme zjistili, že v zahraničí je toto téma pojednáno v mnoha monografiích a soudních rozhodnutích.

Společná účast společníka a jeho zástupce na valné hromadě

autor: Mgr. Vladimír Janošek
publikováno: 13.11.2018

V judikatuře a doktríně není sporu o tom, že společník se nemusí účastnit valné hromady osobně, nýbrž může udělit plnou moc třetí osobě, aby ho na valné hromadě zastupovala. Názorová jednota však již nepanuje v tom, zda dává přímo zákon společníkovi právo účastnit se valné hromady společně se svým zástupcem. Domnívám se, že je třeba příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích vykládat tak, že společník toto právo má.