Chovancová, K.: Medzinárodná obchodná arbitráž vo vybraných štátoch európskej únie (Švédsko, Holandsko, Rakúsko)


autor: prof. JUDr. Karel MAREK, CSc.
publikováno: 06.01.2016

Uvedené vydavatelství VEDA Bratislava již dříve vydalo jako svoji publikaci i jiné dílo autorky pod označením Medzinárodná obchodná arbitráž vo vybraných štátoch európy (Anglicko, Wales a Severné Írsko, Nemecko, Francúzsko, Švajčiarsko), slovensky, 1. vydanie, VEDA Bratislava, 2008, 452 s.ISBN 978-80-224-0981-0.

V předchozím i tomto případu jde o komplexní pohled na mezinárodní obchodní arbitráž ve vybraných evropských státech, která se soustřeďuje na arbitráž institucionální, uskutečňovanou podle pravidel uznávaných rozhodčích institucí v uvedených zemích.

Autorka doc. JUDr. Katarína Chovancová, Ph.D., LL.M. MCiArb, si udělala - tak říkajíc - velké jméno mj. již svojí publikací nazvanou Medzinárodné rozhodcovské konanie v obchodnej praxi, VEDA Bratislava, 2005, 122. s., ISBN 80-224-0848-4. Dnešní práce je pak logickým vyústěním jejího odborného zájmu, tvůrčí píle a invence.

Chceme-li alespoň stručně charakterizovat předkladatelku tohoto rozsáhlého díla, pak můžeme uvést jen úspěšné výsledky jejího úsilí. V roce 1998 absolvovala Právnickou fakultu UK v Bratislavě a již v roce 1999 ukončila postgraduální studium Evropská integrace na „Fakultě menežmentu UK“.

Poté se intenzivně zdokonalovala v jazykových znalostech. Studovala anglický jazyk, a to přímo na University of Cambridge. Intenzivně se však věnovala i postgraduálnímu studiu obchodního práva a absolvovala v roce 2005. Má tedy i hodnost PhD. v oboru obchodního práva. Ve studiu pak nadále pokračovala. Tentokrát šlo o postgraduální studium LL.M. na prestižní Queen Mary, University of London, kde v roce 2007 ukončila s vyznamenáním a obdržela PG Certificate in Law in International Dispute Resolution.

Kromě svojí vědecké a odborné práce a kromě dřívějšího působení v bankovním sektoru je paní doc. JUDr. Katarína Chovancová, Ph.D., LL.M. činná i na úseku pedagogickém.

Bohatá je i autorčina publikační činnost. Velmi pozitivně bylo mj. přijato již citované její monografické dílo Medzinárodné rozhodcovské konanie, vydané ve vydavatelství SAV VEDA Bratislava v roce 2005 i citované dílo z r. 2008. Obdivuhodný je počet jejích časopiseckých studií a článků, který je přibližně sto. Vzhledem ke kvalitě těchto prací je též bohatě citovanou autorkou.

Dnešní dílo představuje komplexní pohled na mezinárodní obchodní arbitráž v uvedených státech. Kromě analýzy mezinárodní obchodní arbitráže je prováděna analýza vnitřní právní úpravy rozhodčího řízení daných zemí. Přitom je velmi vhodně propojovaná legislativní a aplikační činnost.

Autorka uvádí rozbor nejznámějších a v mezinárodní právní literatuře nejčastěji citovaných případů. To má velký význam, neboť ve slovenské i české literatuře jsou jinak tyto causy jen velmi obtížně přístupné, pokud jsou přístupné vůbec.

V první kapitole s názvem „Mezinárodní obchodní arbitráž-současné prognózy a trendy“ se autorka věnuje současným problémům mezinárodní arbitrážní praxe, které jsou spojeny se základními prvky každé mezinárodní obchodní arbitráže – rozhodčí smlouvou, rozhodčím tribunálem, vlastním řízením a rozhodčím nálezem.

Každý zkoumaný problém zahrnuje současně i uvedení praktického příkladu v podobě rozboru reálného případu z mezinárodní arbitrážní praxe. Autorka se v první kapitole soustřeďuje na patologické rozhodčí doložky a problémy spojené s určením arbitrability a vyloučením arbitrability korporačních sporů.

Současně analyzuje uplatnění principu in favorem validitatis ve prospěch rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu. Následně se zabývá možnostmi substituce stran sporu a rozhodování rozhodců o vlastní pravomoci sua sponte.

Značný prostor je věnován nevhodné aplikaci výhrady forum non conveniens v USA.Po rozboru nedávného precedenčního zrušení rozhodčího nálezu švýcarským nejvyšším soudem autorka v závěru první kapitoly předkládá čtenáři komentář k přelomovému případu White Industries v. India.

Dílo je (kromě úvodu a závěru) členěno do sedmi částí.

Mezinárodní arbitráž ve Švédsku - Rozhodčí pravidla SCC je názvem i hlavním námětem druhé kapitoly. Autorka se domnívá, že v současnosti zřejmě neexistuje lepší příklad úspěšné mezinárodní investiční arbitráže, které předcházela klasická mezinárodní obchodní arbitráž.

V její první části se čtenář postupně seznámí nejdříve s historickým vývojem arbitráže ve Švédsku, který sahá až do jedenáctého století s pevnými kořeny na Islandu. Druhá část zahrnuje podrobný rozbor současného švédského zákona o rozhodčím řízení.

V analýze zákona se autorka zaměřuje zejména na jeho konkrétní ustanovení, důležitá nejen z pohledu domácí, ale především mezinárodní arbitrážní praxe. Závěrečnou - třetí část druhé kapitoly, tvoří základní charakteristika nových rozhodčích pravidel nejznámější švédské rozhodčí instituce, kterou je Rozhodčí institut Stockholmské obchodní komory (SCC).

Pokud jde o relevantní judikaturu, autorka ve švédské kapitole intenzívně využívá znázorňující metodu v rozboru čtrnácti případů z mezinárodní arbitrážní praxe s místem řízení ve Švédsku. Nejznámějším případem, komentovaným v druhé kapitole, je případ Petrobart v Kirgizsko.

Metodologie druhé kapitoly je zachována i v třetí kapitole nazvané Mezinárodní arbitráž v Holandsku - Rozhodčí pravidla NAI. Kromě detailní charakteristiky holandského rozhodčího řízení a představení dlouhodobě plánované novelizace tamějšího rozhodčího práva poskytuje i průřez historického vývoje holandské arbitráže, která se neomezuje jen na evropský kontinent, ale sahá až do USA.

Autorka dále pokračuje v třetí kapitole pohledem na nová pravidla rozhodčího řízení nejznámější a jediné univerzální holandské rozhodčí instituce NAI. Součástí charakteristiky rozhodčích pravidel je také uvedení několika praktických příkladů.

Třetí kapitola celkově zahrnuje rozbor jedenácti případů z mezinárodní arbitrážní praxe, představujících aplikaci holandského zákona o rozhodčím řízení jak v holandském rozhodčím, tak i v holandském soudním řízení. Mezi uvedenými případy se v současnosti jednoznačně vyjímá případ Yukos v Rosneft.

Následující čtvrtá kapitola s názvem Mezinárodní arbitráž v Rakousku - Rozhodčí pravidla VIAC systematicky navazuje na předcházející dvě kapitoly. Autorka nejprve uvádí čtenáře do problematiky rakouského rozhodčího řízení prostřednictvím krátkého historického vývoje arbitráže v Rakousku.

Významná část práce (u autorčiných prací obvyklá) je nazvaná Zevšeobecnění. Zde autorka zhodnotila platnou právní úpravu, jakož i relevantní použitou literaturu. Uvádí současné problémy arbitrážní praxe s uvedením východisek a praktických doporučení.

Závěr pak obsahuje náhled na kontroverzní otázky aktuální mezinárodní arbitrážní praxe.

Sedmá kapitola pak obsahuje stručný souhrn celé publikace zpracovaný i v angličtině.

Práce je doplněna shrnutím v anglickém jazyce, je vybavena seznamem bibliografických - monografických i časopiseckých - odkazů (v zásadě zahraničních, což svědčí ve prospěch erudice autorky), seznamem webových stránek, ze kterých bylo čerpáno, seznamem citovaných rozhodnutí a případů.

Kromě vysoké odbornosti prokazuje předkladatelka i pedagogické vlohy. Dílo je vhodně tříděno a podáno přístupnou a srozumitelnou formou. Lze je plně doporučit čtenářům.

 

Autor je vysokoškolským pedagogem.