Česká advokátní komora komentuje tři aktuální novely zákonů

Pro první setkání s médii na půdě České advokátní komory vybrali zástupci jejího nejvyššího vedení tři aktuální a zcela zásadní témata, která „hýbou“ nejen advokátním světem. 

Tím prvním je téma důvěrnosti advokátních informací ve vztahu advokát – klient. „Česká advokátní komora vnímá trend směřující k omezení povinnosti mlčenlivosti, jíž je advokát povinován klientovi, jako velmi nebezpečný, v demokratické společnosti nežádoucí, ale bohužel čím dál tím častější. Posledním příkladem snahy o prolomení advokátní mlčenlivosti byla novelizace daňového řádu. Tato bitva o základní atribut vztahu advokát – klient, který vždy chrání klienta, sice dopadla vítězně, ale válka o něj rozhodně nekončí. I do budoucna jsme připraveni zabránit prolomení mlčenlivosti tuzemskými orgány, a to nejen daňovými,“ uvedl k tématu důvěrnosti informací ve vztahu mezi advokátem a klientem předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek. Novela daňového řádu nyní v rámci legislativního procesu putuje do Senátu, její projednávání je v programu naplánováno na 25. dubna 2018. 

Daňový řád ale není jedinou problematickou novelou, která je aktuálně projednávána v legislativním procesu. Závažnou je také snaha kodifikovat v trestním zákoníku nový trestný čin maření spravedlnosti, který je podle představitelů Komory nejen nesmyslně formulovaný, neefektivní, v rozporu s principem právního státu, ale v podstatě zcela nepotřebný. „Jde opět o jeden z případů, kterému se říká hypertrofie právního řádu. Tedy vymýšlení právních předpisů tam, kde nejsou potřeba,“ komentoval připravovanou novinku JUDr. Tomáš Sokol, místopředseda ČAK a pro ilustraci připojil jednu z nesmyslných formulací: „Kdo pro účely zahájení řízení předloží…“. Podle tohoto znění by mohlo znamenat, že později lze „padělaný důkazní prostředek“ legálně předložit?“ 

Třetím bodem je věcný záměr zákona o hromadných žalobách, který schválila vláda ČR. ČAK jej vnímá jako snahu umožnit poškozeným, jejichž nárok je natolik nízký, že se dnes nevyplatí jej žalovat, domoci se svých práv. Vnímá i snahu Ministerstva spravedlnosti postihnout škůdce, kteří se značně malými částkami, ale ve velkém počtu, neoprávněně obohatili nebo získali jinou výhodu. „Bohužel záměr zákona a jeho jednotlivých části nebyl podroben dostatečné odborné diskusi s advokáty, soudci, spotřebitelskými organizacemi, Hospodářskou a Agrární komorou a jinými organizacemi, jichž by se měl týkat. Nekoresponduje ani s doporučením Evropské komise, které se dotýká uplatnění institutu hromadných žalob ve spotřebitelském právu,“ připomněl člen – náhradník představenstva ČAK JUDr. Petr Toman, LL.M, který má s hromadnými žalobami vlastní praktické zkušenosti.

Evropská komise nyní dokončuje celoevropské šetření týkající se právní úpravy hromadných žalob v jednotlivých členských státech, a právě na jejich základě by měla dát doporučení, které by mělo pomoci zavést fungující institut hromadných žalob i u nás. 

Videopřenos z tiskové konference je možné si přehrát i zpětně na hlavní stránce ZDE.