Bezpečnostní rámy: nekonečný příběh


publikováno: 02.06.2016

ČLEN PŘEDSTAVENSTVA ČAK JUDr. MICHAL ŽIŽLAVSKÝ K TOMU UVÁDÍ: 

Prohlídkám advokátů se věnovala již únorová schůze představenstva. Informoval jsem o tom v březnovém Bulletinu advokacie. Slíbil jsem, že představenstvo bude nadále sledovat praxi jednotlivých soudů při provádění kontrol a vzal jsem si na starost vyhodnocení stížností advokátů. V mezidobí učinil tajemník ČAK oficiální dotaz na předsedu Okresního soudu v Jihlavě a požádal jej o sdělení jména advokáta, který měl vstoupit do budovy soudu se zbraní. Tato informace totiž zazněla v médiích jako argument pro to, že prohlídky advokátů jsou potřebné. Na květnové schůzi tajemník informoval o tom, že předseda soudu odmítl sdělit komoře jméno tohoto advokáta. Před pár dny se však stala ještě jedna věc, která upoutala média. Příslušníci justiční stráže u Okresního soudu v Břeclavi údajně nalezli dýku u jiného advokáta. Více se o tom dočtete Z D E.

Zmíněné dva případy nastolují aktuální otázku, zda lze pochybení jednotlivce přičítat celé profesní skupině. Nejprve se ale vrátím k tomu, nač si advokáti nejčastěji stěžují. V březnovém Bulletinu jsem vás požádal, abyste informovali vedení ČAK o nevhodných postupech justiční stráže. A vaše reakce nasvědčují tomu, že justiční stráž skutečně používá při kontrole advokátů nevhodné postupy. Možná si tím tak trochu i zpestřuje jinak nudný výkon služby.

Nejčastěji jste si stěžovali na příkazy vysvlékat opasek z kalhot, když stačí použít ruční scanner. Je to ponižující, jak píše jeden z vás, když advokát stojí ve vstupních prostorách soudu, drží si jednou rukou kalhoty a druhou sbírá aktovku se spisy, talár a opasek. Já k tomu dodávám, že to platí dvojnásob, když vedle rámu volně prochází státní zástupce, který míří do stejné jednací síně jako advokát.

Kde je důstojnost obhájce v trestní věci, který spěchá do jednací síně a navléká si přitom pásek do kalhot, zatímco klient běží vedle něj s jeho věcmi? Dokáže se koncentrovat na začátek hlavního líčení stejně dobře jako zrelaxovaný státní zástupce?

Jedna advokátka výstižně podotkla, že opasek plní nejen funkci dekorativní, ale i funkci zajišťovací. Popsala proces, jak si musela sejmout pásek před zraky veřejnosti, justiční stráže a všudypřítomných kamer, musela projít bezpečnostním rámem, posbírat si opasek, kabelku, tašku a objemný spis a pak pospíchat na toaletu, aby si zde vše odložila a opasek znovu nasadila. Jiný veřejně známý advokát (pozornost justiční stráže se nevyhýbá celebritám) popsal, jak si musel odložit ve svém pokročilém věku kromě bot i šle, což vedlo k pádu jeho kalhot a on bavil svými trenýrkami přítomné obecenstvo obého pohlaví. Ze stížnosti další advokátky pochopíte, jak snadno lze „rozhodit“ ženu těsně před jednáním: Stačí, když ji vyzvete tři minuty před zahájením líčení k tomu, aby si vyndala kovovou sponu z pečlivě upraveného účesu. Zdá se, že justiční stráž je tvůrčí a práce ji baví.

Ale zpět k těm dvěma nešťastníkům. Za poslední léta o jiných případech nevím. I kdyby měli dva advokáti (z 12 000 advokátů, kteří navštěvují 100 soudů) skutečně u sebe náhodou nůž, nevěřím, že jej měli proto, že chtěli někomu ublížit. Pokud porušili právní normu, mohou za to být postiženi. Na druhou stranu to neznamená, že mají být preventivně podezříváni všichni advokáti. Možná si vzpomenete na případ soudce, který byl přistižen, jak před vynesením rozsudku vykrádal advokátům aktovky a kabáty. Přesto to nevedlo k plošným prohlídkám všech soudců, kteří opouštěli soudní budovy, zdali nevynášejí kradenou věc.

Pro ty z vás, kdo se setkají s nevhodným postupem justiční stráže, aniž sami cokoli poruší, mám jeden podnět. Nahlédněte do zákona o soudech a soudcích. Tam se dočtete (v paragrafu se šťastným číslem „7“), že do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. To se nevztahuje na soudce a příslušníky ozbrojených sil. Dále se dočtete, že každý (jiný) je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje uvedený zákaz. A pak je zde výslovně uvedeno: „Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu jinak.“

Zkuste si vytvořit vlastní názor na to, co znamenají ta slova: „nestanoví-li předseda soudu jinak.“ Já jsem toho názoru, že ani předseda soudu nemůže rozhodovat svévolně. Odporuje prosté logice, aby mohl po časově neomezenou dobu na základě volné úvahy stanovit výjimku pro celou jednu vyjmenovanou profesní skupinu (advokáty), ač stejné omezení nevztáhne na druhou vyjmenovanou skupinu (státní zástupce). Tomu říkám profesní diskriminace. Výjimka nemůže být pravidlem. Výjimka slouží výjimečným situacím. Nemůže být paušální. Dočasně je možná (pro všechny), například když probíhá soud s nebezpečnou zločineckou skupinou. V jednotlivých případech je odůvodněna u konkrétní osoby, která již jednou zákaz porušila, například vstoupila do budovy se zbraní. Není však možné trvalé a plošné zavedení osobních prohlídek celé profesní skupiny, u které zákon vylučuje prohlídky a priori.

Česká advokátní komora věc dále sleduje a hodlá činit další kroky. Pravdou však je, že přímá újma na právech vzniká při výkonu advokacie vždy jednotlivému advokátovi, resp. jeho klientovi. Pokud se tedy rozhodnete v konkrétní věci sami dále pracovat s mým podnětem, budu rád, když o tom vyrozumíte vedení ČAK na e-mailovou adresu sekr@cak.cz