Alexander J. Bělohlávek a kol.: Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících

   Krátce před koncem roku 2012 obdrželi všichni civilisté (a zdaleka nejen oni) milý dárek v podobě hutné knihy Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících, vydané Vydavatelstvím a nakladatelstvím Aleš Čeněk, s. r. o.

Autorský kolektiv složený z Filipa Černého, Marianny Jungwirthové, Pavla Klímy, Terezy Profeldové, Elišky Šrotové pod vedením prof. Dr. Alexandra Bělohlávka představil veřejnosti dílo, které nabízí základní srovnání (dnes účinných) hlavních předpisů soukromého práva s novým občanským zákoníkem.

V době, která se do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku neúprosně zkracuje, dobře složený autorský kolektiv seznamuje zájemce s nově přijatou občanskoprávní úpravou a poskytuje tak možnost učinit si alespoň rámcovou představu, o jak zásadní proměny se v oblasti soukromého práva jedná.

Nová kodifikace soukromého práva vyvolala mimořádnou pozornost právnické veřejnosti. Změny, které přináší nový občanský zákoník do právního života, lze bez nadsázky označit za dramatické. Posílení občanského práva jako obecného základu soukromého práva, posílení integrační úlohy občanského zákoníku, projevující se mj. v odstranění duality občanskoprávních a obchodněprávních závazkových vztahů, zařazení zákona o vlastnictví k bytům, zákona o pojistné smlouvě, zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku a především zařazení právní úpravy rodinného práva přímo do občanského zákoníku jako jeho samostatné části vede k novému naplnění obsahu občanského zákoníku.

Při zpracování objemného a složitého zákonného textu, který má sloužit praktickým potřebám, jsou autoři postaveni před obtížný úkol: nalézt systematiku práce, která bude pro uživatele dobře uchopitelná a přehledná. Autoři proto zvolili přehlednou tabulkovou metodu, jejíž pomocí porovnávají znění dosavadní úpravy s analogickou úpravou účinnou od 1. 1. 2014 a přiřazují text současného občanského zákoníku (případně i obchodního zákoníku či jiného zákonného textu) k novému znění občanského zákoníku, to vše s plným vědomím, že některé instituty jsou vzájemně „nepřiřaditelné“ z toho důvodu, že nová právní úprava přináší řadu novot neznámých dnešnímu občanskému zákoníku (např. právo stavby, správu cizího majetku, dědickou smlouvu aj.), případně se původní obsah některých institutů zcela zásadně změnil.

Mimořádně záslužný je proto přínos autorů, kteří ve třetím tabulkovém sloupci připojili poznámku, která vystihuje základní změnu, již nový občanský zákoník oproti předchozí úpravě přináší. I když autoři opakovaně upozorňují, že jejich poznámky („komentářové glosy“) nepředstavují ani komentář, ani pokus o vědecký výklad jednotlivých ustanovení, čtenář se neubrání nad připojenou poznámkou zamyšlení a porovnání svých závěrů o hodnocení srovnávaných právních úprav s výstižností autorské poznámky. Rád poznamenávám, že autorská hodnocení změn jsou přiléhavá a nepochybně se stanou inspirací pro další vědecká zpracování nového občanského zákoníku komentářového či učebnicového typu. Sluší se upozornit, že kniha neobsahuje text důvodové zprávy nového občanského zákoníku; s jejím zněním se lze seznámit v jiných publikacích.

Celkově hodnotím publikované dílo jako mimořádně záslužné, zpracované s velkou pečlivostí; ostatně zárukou toho je osoba prof. Dr. A. Bělohlávka, jehož vědecká erudice a autorská invence jsou v odborné veřejnosti dostatečně známy a respektovány.

Srovnáním ustanovení „starého“ a „nového“ občanského zákoníku se dostává čtenáři kvalitní a přehledné dílo, kterého je v současné době příprav na vstup nového občanského zákoníku v účinnost velmi zapotřebí.

prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc., vedoucí katedry občanského práva PF UK Praha

Můžete objednat ZDE.