Aleš Borkovec: Akciová společnost a rozptýlené vlastnictví

V teoretické řadě vydaná publikace autora vyučujícího problematiku správy společností (corporate governance) na Právnické fakultě UK se před první částí, věnované historickému přehledu vývoje (nejen) akciových společností v celosvětovém měřítku ústícímu do dvou vývojových větví – rozptýleného vlastnictví a koncentrovaného vlastnictví, věnuje nuancím terminologie použité v této publikaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o publikaci mezioborovou – na pomezí ekonomie a práva, tak je podle mého názoru pro čtenáře velmi přínosná i tato zdánlivě nepatrná část knihy, tj. jakýsi „výkladový slovník“.   

Druhá část knihy je pak věnována problematice rozptýleného vlastnictví z pohledu corporate governance, včetně popisu modelů corporate governance poslední doby, jejich spíše sbližování než pohlcení jednoho systému druhým.  

Vlastní téma publikace je (po nutné výše uvedené vstupní části) autorem rozebráno v kapitole čtvrté. Zde se nejprve čtenář poučí o míře vlivu konkrétního právního systému – tedy civil law (francouzské, německé a skandinávské podoby) a common law (kde je patrná větší míra ochrany investorů v porovnání s civil law oblastmi) – na limity ekonomického růstu podnikající entity. Zajímavě se autor rozepisuje o kladném vlivu efektivního výběru daní na corporate governance, neboť monitorování nákladů ekonomických entit (v tomto případě akciových společností) má ve svém důsledku i efekt ochrany akcionářů před nadměrným užíváním prostředků společnosti jejím vedením.   

Dále se Aleš Borkovec zabývá výhodami a nevýhodami dualistického a monistického systému uspořádání orgánů ve společnosti, kdy se pro českého čtenáře relativně překvapivě přiklání spíše k monistickému systému.  

Poměrně obsáhlá je část knihy věnovaná odměňování manažerů – zde se Aleš Borkovec zabývá dominantně problematikou benefitů manažerů společností s rozptýleným vlastnictvím a rozebírá jak možnost vazby odměn na zisk, tak i různé opční a podobné programy a třeba i nejednoduchost určení vhodného poměru jednotlivých složek odměny. Další subkapitola je pak věnována fenoménu „say on pay“, tedy možnosti akcionářů vyjádřit se k výši a struktuře odměn managementu.  

Tato kapitola pak ve svém závěru uvádí přehled různých právních odvětví, které – byť i třeba okrajově – ovlivňují existenci rozptýleného vlastnictví.  

Na závěr je možné shrnout, že se jedná o publikaci vhodnou pro ty, kdo hledají průřezově zpracované téma z oblasti správy a řízení společností, pro ty, kdo chtějí znát (ekonomické) důvody konkrétního uspořádání společnosti (korporace), ty, pro něž volba vhodné právní formy a její vhodné organizace nezačíná založením společnosti (korporace), ale mnohem dříve. 

Můžete koupit ZDE